Představujeme nejlepší práce ankety Ideální banka 2013 - dnes 9. místo

Když se zamyslím nad ideální bankou, mezi první nápady patří, co nejmenší poplatky a za vložené peníze velké úroky. Bohužel tento systém by fungovat nemohl, protože jakákoliv banka by byla prodělečná. Mohli bychom se inspirovat v zahraničí jako například v islámských bankách. Platí tam právo Šaríja: „zlato a žádný úrok.“  Islám odmítá úrok jako lichvu. Banky, které důsledně aplikující právo šaríja, si tak odměnu stanovují až na základě úspěchu projektu, na který půjčují. Tím na sebe zároveň berou i jeho rizika a na rozdíl od západních "úrokových" bank jsou tak mnohem opatrnější v půjčování peněz.

Největším problémem je, že velké banky nemají potřebu snižovat poplatky a nabízet lepší podmínky za to že si u nich uložíme peníze. Proč by si snižovali dobrovolně zisky, když nemusí? Co kdyby byla hlavním cílem spokojenost klienta? Banka by mu v době krize dobře vyškolenými pracovníky poradila, jak nejvíce ušetřit na místo honby za maximalizací svých zisků. V této době mnoho lidí přichází o práci a mají stále méně peněz. Majitelé bank by si měli uvědomit, že spokojený klient a jeho peníze jsou jejich výdělky. Proto by se i oni měli uskromnit a nabízet lepší podmínky a ne vydělávat ještě více na tom, že si lidé potřebují půjčit, a pak jim zabavovat majetek při neschopnosti splácet. V nynější době peníze nemají v bankách pokrytí a peníze se rovnají dluhu. I banky jsou na našich penězích závislé a potřebují s nimi pracovat. Pokládám si otázku, jestli by nebyla za potřebí větší konkurence? Bohužel menší banky i s výhodnější nabídkou mají nevýhodu v tom, že mají málo poboček a bankomatů a lidé jsou líní přecházet a zařizovat si účty jinde. Přitom to podle mě není až takový problém. Funguje internetové bankovnictví, kde se dá mnoho věcí vyřídit. Aplikace v mobilu jsou myslím taky velkým přínosem a placení kartou je možné už ve většině obchodů. Avšak příchod těchto malých bank na trh sám o sobě nestačí. Je třeba, aby lidé jednali více racionálně a nebáli se změn. Spousta lidí neustále tvrdí, že nové banky jsou jim sympatické, ale radši budou mít horší podmínky u své současné banky, než aby se odhodlali ke změně. Velké banky přitom spoléhají právě na tuto nečinnost jejich klientů a nic je nenutí výrazně měnit podmínky v jejich prospěch. Pak je ovšem zbytečné volat po regulaci bankovních poplatků na národní či evropské úrovni, když na trhu je již nyní z čeho vybírat.

Image a důvěra

Velice důležité jsou přehledné internetové stránky, aby se v nich každý vyznal a rychle našel, co potřebuje. A když si klient nebude vědět rady, použije online poradce, který mu ihned odpoví, popřípadě si vyžádá telefonní číslo a klientovi bezplatně zavolá, poradí mu a zařídí, co je potřeba. Dobré by bylo zřízení infolinky i o víkendech, kam si klient zavolá a pracovník banky může i přes telefon vyřešit problém, který nastane, aby klient nemusel chodit na pobočku, jako to využívají například mobilní operátoři při změně tarifu. Stačí zavolat operátora a ten už vše vyřeší za vás.

Prostředí pobočky by mělo být příjemné. Při příchodu se Vás hned někdo ujme, nabídne kávu zdarma, vy mu vysvětlíte, co potřebujete a on Vám poradí za kým a kam s tímto požadavkem zajít. Vyhnete se tím například hledání správného tlačítka, kde dostanete pořadové číslo a nakonec zjistíte, že jste u špatné přepážky. Samozřejmě se může stát, že budete čekat, tak ke kávě bude k dispozici denní tisk a příjemné posezení než se dostanete na řadu. Nové banky přicházející na trh mají tu nevýhodu, že v ně lidé nemají velkou důvěru a radši zůstanou v zázemí velké banky s jistotou, že nezkrachuje. K vytvoření důvěry je dobré využít i sociálních sítí jako je Facebook a dostat se do podvědomí lidí, aby si o nové bance něco zjistili a mohli zajít na příjemnou pobočku. V této oblasti by se české banky mohly inspirovat také v zahraničí. V USA mají o klientovi mnoho informací, které naše banky neumějí správně zpracovat, zatímco oni je dobře využijí, protože nechtějí ztratit klientovu důvěru. Zaměstnanci v našich bankách mají přesně dané postupy, co má následovat a všechno chtějí písemně. Pro klienta je to pak stresující a časově náročné. Možná by to vyřešil lepší IT systém, ale to by zdejší banky stálo hodně peněz a úsilí. Bylo by potřeba kvalitně vyškolit odborníky v oboru IT. V USA banky vypadají spíše jako kavárny, fungují i o víkendech a je tam zdarma možnost připojení na wifi. Je tam člověk, který vám zajistí lístky na operu, fotbal, nechá odvézt vyžehlené košile, zařídí párty pro vaše děti. V případě nouze se i o vás postarají, když vám například uletí letadlo.  Zkrátka české banky by se měly poučit od vyspělejších zemí zejména v osobním přístupu ke klientovi a nebát se investovat do vyspělejších IT technologií.

Vliv IT prostředí na rozvoj bankovnictví

Pokud si banky a pojišťovny chtějí udržet klienty, musí jít s dobou. Zatímco v minulém roce se bankovní aplikace pro chytré telefony teprve rozvíjely, dnes jsou hitem.
Ve všech oblastech IT se všechny banky posunuly o kus dále. Realizují projekty, které tyto oblasti rozvíjejí tak, aby klientům nabídly nové funkce a možnosti při sledování a optimalizaci investic a finančního plánování prostřednictvím například elektronického bankovnictví. K tomuto posunu došlo především díky novým chytrým telefonům nebo tabletům. Nabídka online služeb neustále roste. Důsledkem posunu v IT oblasti je také orientace na lepší obsloužení klienta za méně nákladů a také optimalizace provozních nákladů. Bankám to samozřejmě nemálo pomáhá obstát v čím dál tvrdším konkurenčním boji. Takže jde hlavně o to, jak v co nejkratším čase nasadit a nabízet klientům nové produkty nebo služby, lepší funkčnosti či parametry produktů odlišujících je od konkurence.
A protože bez IT to už dnes nejde, je IT podstatnou součástí těchto aktivit. Proto by ideální banka měla právě nové technologie v oblasti IT využívat na maximum a stavět na nich svoji budoucnost.

Poplatky

Velkým tématem u bank jsou nesmyslné poplatky, které platíme a většina z nás ani neví za co. Podle mého názoru by stačilo zjednodušit systém placení. Například zavést jen jeden poplatek za vedení účtu, ale už žádná další zpoplatnění, tedy ani výběry z bankomatů, či poplatky za příchozí a odchozí platby. Myslím si, že je zbytečné, když nám banka nabídne výhodný úrok za účet, u kterého nám však na poplatkách za vedení účtu strhnou tolik, že je to pro nás v důsledku nevýhodné. V tom případě je lepší variantou spořicí účet, kde se naše peníze budou zhodnocovat. Taková ideální banka by neměla mít zpoplatněn výběr z bankomatu u jiné banky. Určitě bych uvítala, kdyby za mě při přechodu od stávající banky moje ideální banka zaplatila rušící poplatek za účet. To by už možná spoustu lidí donutilo přemýšlet, jestli si účet zrušit a založit u konkurence, nebo zůstat v původní nevýhodnější bance. Ideální banka si měla vystačit s velmi úzkou nabídkou produktů. Vždy jeden až dva typy z každé z kategorií: běžný účet, spořicí produkt, krátkodobý a dlouhodobý úvěr. Vkladové produkty se základními operacemi zdarma, úvěrové produkty s adekvátní úrokovou sazbou bez dalších poplatků. Sazebník na jednu až dvě stránky. Vše srozumitelně, přehledně, bez dalších podmínek a chytáků.

Inspirace u velkých značek

Nedokážu říci, v čem přesně by se banky měly inspirovat u úspěšných značek jako třeba Apple, Adidas, Facebook nebo Coca-cola. Každá z těchto značek má nějaké svoje přednosti a zejména tradici, takže si lidé zvykli u nich nakupovat a vědí, že vždy dostanou svoji kvalitu. Rozhodně, co si myslím, že využívají všichni a od čeho by se banky měly učit je, že naslouchají svým zákazníkům. Prakticky jim svoje produkty „ušijí“ na míru. Snaží se jim vyhovět, naslouchají, sledují trendy a kvalita jejich produktů je vždy na prvním místě. Facebook je sám o sobě velká sociální síť, která po svých uživatelích nevyžaduje žádné platby což je její velkou sílou a vydělává na reklamách. Adidas využívá například reklamu se známými osobnostmi a na lidi to působí psychicky dobře. Značce začnou také více důvěřovat, když ji přece propaguje známá a všeobecně respektovaná ikona. Banky by si tedy mohly získat důvěru klientů prostřednictvím reklamy na podobném principu. Všechny zmíněné značky jsou však rozšířené a dobře dostupné po celém světě. Všude ve vyspělých zemích, když se řekne název některé z těchto značek, všichni vědí, o co jde. Nabízí se tedy otázka, jestli by bylo ku prospěchu sloučit banky ve světě či Evropě v rámci Evropské unie, takže by bylo třeba jen pár evropských bank.

Závěr

Závěrem bych chtěla říci, že je stále co zlepšovat a bylo by dobré začít s tímto systémem něco dělat. Pomoci by tomu mohli především příjemní a dobře vyškolení zaměstnanci, příjemné prostředí banky, nebo prodloužené otevírací doby poboček a absence front. Rozhodně by ke zkvalitnění bankovních služeb přispělo širší využití internetu při komunikaci s klientem a zjednodušení často nesrozumitelného bankovního jazyka. Ideální banka je pro každého klienta jiná. Podnikatelé, studenti, dělníci, nebo manažeři, každý z nich má zkrátka jiné nároky. Ovšem nakonec budeme všichni bez rozdílu závislí na tom, jak se k nám banky postaví.