Proč nepřestaneme chodit do banky? (Měšec.cz, 11.8.2006)

Proč nepřestaneme chodit do banky? Hana Šebelová, Měšec.cz     Jak často chodíte do banky zadat například příkaz k úhradě? Pokud několikrát měsíčně, potom patříte pravděpodobně mezi stále se zmenšující skupinu těch, kteří nemají internetové bankovnictví. Jaká je současnost této moderní formy obsluhování účtu? Pozici "nejpoužívanější" z moderních forem bankovnictví si doposud drželo telefonické bankovnictví, které má sice poměrně stabilní podíl uživatelů (přibližně kolem 12 %), přesto však ustupuje fenoménu jménem internet. Ještě před dvěma roky využívalo ke svému běžnému účtu internetbanking pouze 6 % klientů bank, nyní je to více než dvojnásobek a předpokládá se další razantní růst. Proč je internetové bankovnictví tolik oblíbené? Proč internet? Jedním z hlavních důvodů rostoucího zájmu o správu bankovního účtu přes internet je snadnější dostupnost dat a samozřejmě rychlost. Nemusíte zbytečně trávit čas v dopravních prostředcích cestou do své pobočky nebo v nekonečných frontách u přepážky. Z domu nebo z kanceláře si během několika minut zkontrolujete zůstatek na svém účtu, podíváte se na pohyby v historii, zadáte platební příkaz nebo příkaz k inkasu. Právě tyto operace patří k těm, které lidé přes internet nejčastěji provádějí. Nicméně další impulsy pro příklon k moderním technologiím ve styku s bankou vytváří právě samy bankovní instituce. Svědčí o tom především změny v cenících bankovních operací - ty, jež jsou provedeny přes celosvětovou síť, jsou výrazně, někdy i několikanásobně, levnější. Zatímco řada příkazů z vašeho počítače je zdarma, nebo za velmi nízký poplatek, příkaz k úhradě podaný u přepážky vás může stát i několik desítek korun.   Cena za jednorázový příkaz k úhradě Banka Podaný na pobočce Přes internetbanking   V rámci banky Mimo banku V rámci banky Mimo banku   eBanka 25,90 Kč 27,90 Kč 5,90 Kč 7,90 Kč   Česká spořitelna 53,00 Kč 55,00 Kč 2,00 Kč 4,00 Kč   Raiffeisenbank 19,00 Kč 29,00 Kč 3,00 Kč 4,00 Kč   Poštovní spořitelna 8,00 Kč 10,00 Kč 1,00 Kč 2,00 Kč   ČSOB 9,00 Kč 9,00 Kč 3,00 Kč 3,00 Kč   GE Money Bank 29,00 Kč 29,00 Kč 3,00 Kč 3,00 Kč   Komerční banka 20,00 Kč 22,00 Kč 3,00 Kč 5,00 Kč   Zdroj: údaje bank Je tedy jasné, že každý, kdo umí trošku počítat a zároveň má přístup k internetu, omezí svou cestu do banky na minimum. Růst zájmu o internetbanking tedy banky samy uměle podpořily. A není divu – odpadnou jim tak náklady na administrativní síly, které musely s klientem osobně jednat. Kamenné pobočky se tak postupně stanou pouze klientskými centry, která přesunou svou činnost ke složitějším úkolům, jako je vyřízení hypoték nebo investování. Internetové bankovnictví se má v budoucnu stát hlavní vstupní branou ve styku s bankou. Zatím není pro všechny I přes všechny výše uvedené výhody ještě existuje poměrně velká skupina, která kanálům elektronického bankovnictví na chuť nepřišla – téměř pětina bankovních klientů s přístupem k internetu nepoužívá ani telefonické, ani GSM nebo internetové bankovnictví a dalších 8 % využívá pouze první dva uvedené kanály. To je poměrně velké číslo, které vyplynulo z průzkumu agentury NMS, provedeného pro ČSOB. Podle agentury GFK je hlavním důvodem, který omezuje klienty ve využívání internetového bankovnictví, stále ještě nízký podíl obyvatelstva s přístupem k internetu. Internetového bankovnictví však může být pro některé problematické z řady dalších důvodů. Buď nevěří v jeho bezpečnost (Představuje přímé bankovnictví riziko pro vaše peníze?), nebo upřednostňují osobní styk s živým bankéřem. Techniku prostě neovládá každý. Otázka zabezpečení přístupu k citlivým informacím je stále živá - obecně platí pravidlo, že nejbezpečnější nástroje nabízejí klientům také nejmenší komfort užití. I přesto už je standardní nabídkou bank vstup do systému prostřednictvím minimálně elektronické klávesnice. Známkování jako ve škole Docela zajímavé závěry poskytují statistiky v počtu elektronických transakcí. U většiny českých bank je podíl účtů s aktivním elektronickým bankovnictvím podobný a dosahuje už téměř 60 %. Tito klienti potom vygenerují téměř 80 % elektronických příkazů k úhradě, podnikatelé dokonce přes 96 % - před třemi lety to přitom nebyl ani 30% díl. Není tedy divu, že banky si začínají význam přímého bankovnictví uvědomovat a věnují mu při technologickém vývoji stále větší pozornost. Z již zmiňovaného průzkumu vyplývají další zajímavé údaje. Nejvíce bankovních operací měsíčně provedou podnikatelé s kladným vztahem k technologiím. K operacím, které uživatelé považují za nejpodstatnější, patří historie transakcí, příkaz k úhradě a správa trvalých příkazů. Průměrně stráví klient při jedné návštěvě svého virtuálního účtu na internetu 6 minut a 26 vteřin. Dotázaní v průzkumu jako ve škole oznámkovali systém internetového bankovnictví jednotlivých bank působících na českém trhu. Není asi překvapením, že nejlepší známku získala banka tradičně vnímaná jako internetová, nyní tolik diskutovaná eBanka. Více o historii internetového bankovnictví se dočtete v článku Ondřeje Antoše „Příběh druhý: eBanka jako technologický průkopník“. Za eBankou se umístily ČSOB, která se pyšní největším počtem jazykových mutací svého bankovnictví přes internet, Česká spořitelna, Komerční banka a GE Money Bank.