Půjčovat si na Vánoce nedává smysl – Patrik Nacher

Nejbližší příbuznou konzumní doby je život „na dluh“. Homo sapiens sapiens se proměnil na homo debitora, člověka zadluženého. Právě období Vánoc pak tento společenský vývoj ještě umocňuje.

Základním předpokladem snad každé učebnice ekonomie je racionální chování jedinců a účastníků trhu. Jako základní příklad racionálního chování uvedu jednoduchou situaci. Pokud si chci něco koupit, musím si na to nejprve vydělat nebo mít ušetřené peníze.

Ano, jsou tu logické a racionální výjimky, jako například podnikatelský úvěr či hypotéka, ale jinak je normální žít podle toho, kolik mám v peněžence. Avšak žijeme v době konzumní a spotřební, kdy se společnost kouká na dluh, jako na něco zcela normálního, běžného ba dokonce vítaného. A tak lidé místo toho, aby nejprve peníze naspořili a až poté nakupovali, postupují bohužel opačně. Tito zákazníci naplňují heslo „žijeme jenom jednou“.

Nejprve tedy kupují, pak přemýšlí a až později snad splácí a řeší následky svého často emocionálního jednání. No a o čem jsou Vánoce? No o emocích, ty jsou všudypřítomné, stejně jako reklama, svítící výlohy, slevy, marketingové akce, soutěže, nové zboží. Tlak se stupňuje a vánoční, míněno nákupní, horečce se vyhnout lze jen těžko.

Velmi často se ptám a zjišťuji, jak se lidé do problémů se splácením či do exekucí nebo insolvencí dostali. Odpověď je většinou podobná: „přišel jsem o práci, ale nedokázal jsem tomu přizpůsobit své náklady“, „vzal jsem si úvěr, abych mohl půjčit příbuznému, který mi to potom nevrátil“ nebo „chtěl jsem si udělat radost a koupit si něco hezkého“ a dost často pak „chtěl jsem dárkem potěšit blízkého a ukázat tak, že na to mám“. A právě Vánoce jsou jedním z nejhorších období, kdy je ekonomické racionální chování jedinců nejvíce ohroženo.

Je snadné podlehnout emocím a nákupní horečce, když to člověk vidí všude kolem sebe, na ulici, v televizi, na internetu. Během roku se lidé nejčastěji mezi sebou baví o vaření, sexu, sportu, politice či penězích. Před Vánocemi se významně přidává téma vhodných tipů na vánoční dárky a vzájemného se chlubení, kdo letos svým překvapením nejvíce zazáří. V ten okamžik lidé jakoby zapomenou, že na Vánoce, dárky, svatbu, narozeniny, Svatého Valentýna nebo dovolenou se prostě půjčovat nemá. Je to nerozvážné, není to smysluplné.

Musíme se vrátit ke kořenům a naučit se opět normálně žít a rozumně šetřit. Mít postavený život na dluh je cesta do pekel a do nesvobody celoživotního stresu z (ne)splácení svých dluhů. Neméně důležité je ale také neustále připomínat, že štěstí a radost ze života není jen o penězích a hromadění věcí, které, jak se po čase ukáže, často ani nepotřebujeme. Jak jsem již na počátku komentáře uvedl, dle mého názoru, jediná smysluplná půjčka je na studium, rozjezd podnikání nebo hypotéka.

Všechno ostatní jsou zbytné statky. A tak jsem byl před loňskými nebo předloňskými Vánocemi v šoku z názoru jednoho ekonoma, který kdesi v televizi prohlásil - ekonomice se daří, nezaměstnanost klesá, mzdy rostou, lidé chtějí bohatší Vánoce a mohou si letos dovolit vzít větší půjčky než loni. Jakkoliv popis ekonomických veličin sedí, následný vývod je za mě zcela opačný. Takže kromě vánočních emocí, permanentní pobídky k nákupům, se ještě objevují hloupé rady rádoby odborných mluvících hlav v masmédiích. To chce pak hodně vnitřní jistoty a sebekontroly, se tomu postavit.

A k tomu nám všem přeji hodně sil a pevné nervy.