Roční Procentní Sazba Nákladů - pár zajímavostí, které jistě znáte. Nebo ne?

RPSN

Začneme definicí - RPSN (roční procentní sazba nákladů) je číslo, které má umožnit spotřebiteli lépe vyhodnotit výhodnost nebo nevýhodnost poskytovaného úvěru. RPSN udává procentuální podíl z dlužné částky, který musíte jakožto dlužník zaplatit za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru. To je podstatné: nejde tedy jen o samotnou úrokovou sazbu, ale o všechny další finanční náklady (poplatky, pojištění, atd.), které jsou s danou půjčkou spjaty.

.

ZLEVNĚNÍ ÚVĚRU - NEBEROU VÁS NĚKDE NA HŮL?

.

Díky tomu, že mají různé nabídky úvěrů různou dobu splatnosti, různé úrokové míry a různé smluvní podmínky, není pro spotřebitele jednoduché se v těchto nabídkách orientovat. A od toho je právě RPSN, která slouží pro univerzální porovnání úvěrových produktů. Analogie: představte si RPSN jako cenu za metr čtvereční využitelné plochy bytu, díky které můžeme porovnávat ceny různých prostor mezi sebou. Nejde o to, jestli byt má 200 m², nebo jde o sklep 2x2 metry (tedy velký úvěr na bydlení, nebo malý úvěr na mobilní telefon). Zkrátka pomocí RPSN zjistíme roční náklad na půjčení peněz.

CHARAKTERISTIKY ÚVĚRU

Každý úvěr má sám o sobě tři základní charakteristiky:

• Sumu peněz, kterou si chci půjčit
• Dobu, na kterou si tuto částku půjčuji (tj. kdy ji vrátím)
• Úrokovou sazbu, která představuje odměnu pro věřitele

Řada lidí se často mylně soustředí na úrokovou sazbu, kterou považují za vypovídající ukazatel ceny úvěru. V historii to bývala pravda, ale poté, co začaly být finanční instituce velmi vynalézavé a začaly vymýšlet a účtovat různé poplatky a příplatky, je třeba porovnávat právě ony celkové náklady na splacení úvěru, které po přepočtení na jeden rok a vyjádření jako podíl půjčené částky ukazuje právě RPSN.

Tak jako na trhu s potravinami, i pna trhu s penězi platí, že co je pro jednoho člověka levné, je pro někoho jiného extrémně drahé. Ale mnohdy platí, že i když je něco pro nás drahé, nezbude nám nic jiného, než si tu danou věc koupit. To je dáno rozdílnými preferencemi každého z nás. Nikoliv samotná cena statku nebo služby (u úvěru RPSN), ale její porovnání našimi s potřebami rozhoduje o tom, jestli si spotřebitelský úvěr vezmeme, nebo ne, jestli si o hypotéku požádáme, nebo ne.

Cena peněz je zkrátka úměrná intenzitě potřeby, kterou dlužník pociťuje. Každý sám nejlépe ví, jestli peníze potřebuje a na kolik si aktuální možnost disponovat penězi cení. Proto mají na trhu své zájemce i velmi krátkodobé úvěry za velmi vysokou RPSN. Ačkoliv mají někteří lidé snahu bagatelizovat cenu peněz při těchto krátkodobých půjčkách (dnes vám půjčíme 200 Kč, vy nám příští týden vrátíte 250 Kč) a tvrdit, že počítat RPSN nemá smysl, není to pravda. Cena peněz sledovaná prostřednictvím roční procentní sazby nákladů jednoznačně dokladuje, že jde o extrémně nákladný úvěrový nástroj – to je prostě fakt. Zdánlivá nedůležitost plyne jen z toho, že se jedná o menší půjčky, tudíž přeplatky v řádu několika stovek se zdají být nepodstatné a lehce zvládnutelné. Rozhodně si však nenechme namluvit, že se jedná o běžný úvěrový produkt. Jde o extrémně nákladný nástroj, který by měl dlužník podstupovat jen v extrémních, tj. velmi závažných situacích,“ doplňuje Rod.

NA CO SI DÁT POZOR?

Vyjma samotné sazby RPSN je třeba dát si pozor na některé okolnosti, které nemusíme na první pohled postřehnout. Na ty nás upozornila Helena Kolmanová, ředitelka samostatného odboru ochrany spotřebitele z České národní banky. „Ochrana spotřebitele ČNB už řešila s bankami otázku inzerované a reálné úrokové sazby, příp. RPSN s tím, že jsou pro první srovnání na webu dva zdroje. Prvním může být úvěrová kalkulačka, kde má banka buď přednastavenou většinou nejnižší možnou úrokovou sazbu s tím, že tato sazba je uvedena předložkou "od" - toto máte i v tabulce a s tím z hlediska informovanosti klientů nic moc nenaděláme. Nebo často banka dává možnost, aby si spotřebitel upravil do kalkulačky úrokovou sazbu z několika možností - tedy aby si předem spočítal, jakou by platil splátku i v případě, že by nedosáhl na lepší než nejhorší možnou úrokovou sazbu,“ komentuje problematiku Helena Kolmanová. Druhým zdrojem je pak povinný reprezentativní příklad, který má na webu každá banka a ve kterém už musí použít průměrnou sazbu. „Tedy takovou, na jakou dosáhne spíše nadpoloviční většina klientů a to proto, aby příklad byl ve smyslu zákona opravdu reprezentativní,“ říká Kolmanová.

.

TEST – VYZNÁTE SE V ÚVĚRECH?