Rodinný rozpočet – průvodce finančními problémy:
dluh a oddlužení, exekuce, osobní bankrot

Dluh

V situaci „uvažuji o půjčce či úvěru“ se ocitl každý. Tato fáze je – ač si to řada dlužníků nepřipouští – naprosto klíčová. V praxi je totiž pozorovatelné, že největší problémy způsobují nepromyšlené a zbrklé úvěry, nejčastěji na spotřební zboží, které, jak se později ukáže, ani nepatří k nezbytným statkům. Pokud skutečně potřebuji koupit něco na úvěr, základním předpokladem je zrevidovat vlastní rozpočet a následně zvolit ten správný finanční produkt od spolehlivé finanční instituce. „Než jakoukoli smlouvu o úvěru podepíši, je nutné si ji pečlivě přečíst, případně si celou smluvní dokumentaci odnést domů k prostudování nebo ke konzultaci s odborníkem. Zodpovědný věřitel takovou možnost klientům samozřejmě dává,“ říká Dušan Zenáhlík, ředitel Úseku vymáhání pohledávek společnosti CETELEM. „Pokud však již klient smlouvu podepsal a záhy objeví její nevýhodnost, např. ve výši smluvních pokut v případě nesplnění jakýchkoli povinností, může od ní odstoupit a to do 14 dnů. I když například již získané finance utratil, je lepší získat nový úvěr od seriozního poskytovatele nebo si vypůjčit od rodiny či přátel a původní nevýhodný úvěr doplatit,“ dodává Zenáhlík.

Ten upozorňuje i na další zajímavost – lidi závislé na úvěrech. „Zaregistrovali jsme specifickou skupinu klientů, kterou lze nazvat „hladoví po penězích“. Tito lidé si půjčují peníze a až potom přemýšlí, co si za ně koupí. Je to fenomén posledních let a u těchto lidí evidujeme velké nebezpečí finančních problémů. Nemají totiž žádnou finanční rezervu,“ upozorňuje Zenáhlík.

 .

JAK SPRÁVNĚ DLUŽIT?

 .

Pozitivním trendem je stále méně Čechů zadlužujících se nekoncepčními úvěry, jako např. na dovolenou či svatební oslavu. „I naše společnost nabízí úvěr na dovolenou. Zvýšený zájem o něj však nepozorujeme, naopak registrujeme spíše sestupný trend. Klienti se orientují spíše na dlouhodobější investice,“ říká Dušan Zenáhlík.

.

Základ = komunikovat

Ne vždy věci vycházejí podle toho, jak si je naplánujeme, to je jasné. Pokud se začnou dotýkat financí a vy někomu dlužíte, je to ještě složitější. Pamatujte si však, že základem je komunikace. Jakmile začne být váš rozpočet napjatější, je dobré o tom informovat věřitele. Pomůže, pokud je to již před první zpožděnou splátkou – lze se s ním totiž na ledasčems dohodnout. Je-li váš věřitel solidní, bude vás stejně kontaktovat, aby zjistil, co se děje, a dohodu vám bude chtít nabídnout sám.

„Nereagovat na výzvy není řešení. Bohužel přes naši snahu často dochází mnoho případů do stadia zbytečných komplikací v podobě soudních rozhodnutí a podobně, a hlavně zbytečného navyšování nákladů. Pokud s námi dlužník komunikuje, má možnost rozdělit si platbu dle splátkového kalendáře nebo v počátečních fázích se může setkat i se vstřícným přístupem věřitelů a mohou mu být odpuštěny např. úroky z prodlení či nejrůznější sankce,“ vysvětlil pro náš web před časem Radek Balon, který v té době pracoval jako ředitel společnosti M.B.A. Finance zabývající se vymáháním pohledávek.

Co tedy udělat, když začínám tušit problémy při splácení? „Okamžitě kontaktovat věřitele jakoukoli cestou. Věřte, že nejhorší co můžete udělat, je hrát mrtvého brouka,“ shodl se s Radek Balon s Dušanem Zenáhlíkem.

.

Oddlužovací společnosti NE!

Na rodinný rozpočet v nesnázích však čekají i větší nástrahy než jen věřitel, který se domáhá vrácení svých prostředků. Oddlužovací společnosti. Pofiderní podniky bez přidané hodnoty, které dlužníkům slibují narovnání vztahu s věřitelem pod podmínkou vysokých vstupních poplatků a strhávání fixní částky ze splátek, které by měly směřovat na umoření dluhu. I přes značnou informační kampaň v médiích jejich klientů neubývá – lidé v problémech jsou stále dost zranitelní na to, aby uvěřili slibům těchto institucí.

„Neseriózní oddlužovací společnosti nadále na trhu operují a je patrná jejich snaha zabránit tomu, aby pravda o jejich praktikách vyšla najevo -  mění své názvy založením nových společností nebo vystupují pod hlavičkou údajně seriózního sdružení „kvalifikovaných“ poradců. Náš postup vůči těmto klientům je, je-li to aspoň trochu možné, stále vstřícný. Snažíme se jim pomoci snížením splátek či konsolidací. Pokud to např. díky předluženosti klienta není možné, radíme vypovědět smlouvu „oddlužovací“ společnosti, obrátit se na občanské poradny nebo využít možnosti osobního bankrotu dle insolvenčního zákona. U této poslední možnosti je pro oddlužovací společnosti typické to, že si neváhají od klientů účtovat vysoké pokuty za porušení smlouvy a i s těmito pohledávkami se přihlašují do insolvenčního řízení,“ vysvětluje Dušan Zenáhlík.

.

PŮJČUJTE SI MEZI SEBOU – BANKERAT

 .

Špatnou pověst mají společnosti i z pohledu Radka Balona. „Než se na ně obracet, raději bych doporučil navštívit některou z dluhových poraden a projednat svou situaci zde. Chápu, je to těžké, mnohdy je vůbec nejtěžší přiznat sám sobě, v jaké situaci jsem se ocitl. Ale v poradnách pracují kvalifikovaní pracovníci, kteří se budou snažit nalézt pro dlužníka nejvýhodnější řešení,“ řekl Balon.

.

Exekuce

Pokud dlužník nebude splácet a ani komunikovat s věřitelem, příběh se začne odvíjet dál. „Dlužník, který bude ignorovat obdrženou výzvu k úhradě, nebo nesplní, k čemu se zavázal během jednání s věřitelem, může obdržet ještě druhou výzvu. Možnosti pak má před sebou stejné jako v předchozí situaci, ale měl by počítat s tím, že tentokrát budou vyjednávání mnohem obtížnější. Tato výzva k zaplacení však nepředstavuje nic, k čemu by podle zákona muselo dojít: tuto fázi je možné přeskočit, představuje tak proto mnohdy spíš doklad věřitelovi dobré vůle,“ stojí na webu Vymahači.cz, jež informuje o problémech v dlužnické situaci.

Když dlužník nebude reagovat ani na druhou výzvu k zaplacení anebo nedodrží to, k čemu se v předchozích jednáních zavázal, důsledky začnou být mnohem nepříjemnější. „Dlužníkovi bude doručeno oznámení o žalobě, kterou na něj podal věřitel, anebo rovnou rozhodnutí soudu formou platebního rozkazu. Znamená to tedy, že dlužník nemusí být k jednání soudu přizván. Jak dlouho od doručení první výzvy bude trvat, než dlužník obdrží rozhodnutí soudu, se nedá jednoznačně stanovit. Někdo si přizve vymahače, jiný má při jednání s dlužníkem pevné nervy. Závisí to samozřejmě především na tom, kdy věřitel žalobu podá.“

Každý dlužník má právo podat proti platebnímu rozkazu odpor. Může tak ale učinit pouze do patnácti dnů od doručení platebního rozkazu! Pokud soud dlužník vyhraje, znamená to, že není povinen nic platit. Pokud ale prohraje, musí kromě dluhu zaplatit také soudní výlohy.

Je samozřejmě možné si rozhodnutí soudu a žalob nevšímat. Je dobré ale vědět, že výsledkem takového chování bude exekuce, na kterou může být dlužník upozorněn až tehdy, kdy u něj zazvoní exekutor. Čekání až na tuto fázi se však značně prodraží. Tentokrát dlužník uhradí kromě dluhu samotného a soudních poplatků také náklady na exekuci. „Podobné je to i tehdy, když se dlužník vyhýbá splacení závazků, které vyplývají z tzv. Vykonatelných dokumentů. Těmi jsou například notářské zápisy nebo různá rozhodnutí. Nemusí obdržet výzvu k zaplacení, ale rovnou může být nařízena exekuce, kterou pochopitelně opět platí dlužník.“

.

Osobní bankrot

Pokud je situace bezvýchodná, lze využít možnosti popsané v zákoně č. 182/2006 (insolvenční zákon), a to osobního bankrotu. Ten ale podléhá přísné kontrole. Během oddlužení se v insolvenčním rejstříku, vedeném Ministerstvem spravedlnosti, evidují všechny údaje o dlužníkovi. Na celý proces oddlužení přitom dohlíží insolvenční správce, který je taktéž ustanoven Ministerstvem spravedlnosti.

V insolvenčním zákoně jsou uvedeny dva způsoby osobního bankrotu:

·         prodej veškerého majetku

·         život po dobu 5 let na životním minimu

V praxi je samozřejmě frekventovanější druhá varianta. Proč? Jelikož je osobní bankrot až poslední variantou boje s bezvýchodnou finanční situací, dlužník zpravidla nemá velký majetek.

Průběh oddlužení formou bankrotu je následující. Dlužníkovi po dobu pěti let zůstává pouze nezabavitelné minimum, ten je přitom povinen pracovat (nesmí se úmyslně vyhýbat práci, v opačném případě mu hrozí konkurz). Veškeré dary či dědictví musí rovněž zpeněžit a uspokojit výtěžkem své nezajištěné věřitele. Povinností je také komunikovat s insolvenčním správcem, především mu hlásit veškeré důležité změny musí hlásit insolvenčnímu správci.

Dlužník žije pouze na nezabavitelném minimu, které má dvě složky: na osobu povinného 7 723 Kč (tato částka je součtem životního minima jednotlivce (3 126 Kč) a normativních nákladů na bydlení (4 597 Kč)) a na každou osobu, které je povinen dlužník poskytovat výživné (1 287 Kč).

Když během procesu oddlužení splní dlužník řádně a včas všechny povinnosti stanovené insolvenčním správcem, tak je následně soudem vydáno usnesení, kde je soudem uvedeno, že je dlužník osvobozen od placení pohledá pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Když věřitelé obdrží méně než 30 % svých pohledávek, tak musí být prokázáno, že se tak nestalo v důsledku úmyslného zavinění dlužníka a že případný konkurz, který by na něj mohl být vyhlášen, by jeho nezajištěným věřitelům nezajistil vyšší plnění.

(S využitím webu Vymahaci.cz)