Schodek rozpočtu na rok 2016 ve výši 70 miliard korun. Je nebezpečný?
Státní rozpočet pro příští rok by měl být o 30 miliard nižší než plánovaný rozpočet na rok letošní. Je však velmi pravděpodobné, že současný schodek dopadne výrazně lépe.
Navržený schodek však s vekou rezervou splňuje Mastrichtská kritéria, která stanoví pro udržitelnost vývoje veřejných financí schodek nižší než 3 procenta hrubého domácího produktu. Navržený rozpočet přitom představuje přibližně 1,5 procenta HDP. V rámci rozpočtu a v současné situaci je třeba ladit deficit a výdaje rozpočtu rovnovážně s ohledem na zlepšující se situaci naší země. Na jedné straně je třeba hledat rezervy a snažit se snižovat schodek co nejvíce, na druhou stranu je třeba zajistit dostatek finanční prostředků na investice do silnic, dálnic a dalších projektů, sociálních služeb, zdravotnictví, bezpečnost apod. Výše výdajů rozpočtu má také velký vliv na další růst ekonomiky.
Odpůrci tohoto schodku z řad pravicových stran argumentují tím, že v době kdy ekonomika roste o čtyři procenta, by měl být schodek výrazně nižší. Na druhé straně zastánci schodku argumentují nutností zajistit funkčnost státu a rozsah investic a sociálních programů. Velký podíl na zvyšování výdajů rozpočtu je i zvýšení mezd státních zaměstnanců, které se plánuje od 3 do 5 procent, a růst výdajů do zdravotnictví v rozsahu až pěti miliard korun.
Tyto výdaje přitom mají kladný vliv na růst ekonomiky v budoucnu. Lidé díky vyšším mzdám více utrácejí a konzumují. Platy ve státním sektoru přitom ovlivňují následně i mzdy jejich růst v sektoru soukromém. Ano, ČR v současnosti vykazuje mimořádně vysoký růst. Tento růst se však neprojevuje příjmem státního rozpočtu okamžitě, ale bude tomu až s odstupem minimálně jednoho roku. Přitom je dobré být v odhadu příjmů konzervativní. Pokud totiž dojde k vyšším příjmům nad rámec rozpočtu, může se schodek i neplánovaně snižovat více a rychleji.
Mohli jsme se přesvědčit v naší nedávné minulosti i o tom, že státní rozpočet je mimo jiné také jedním z faktorů, který ovlivňuje dobrou či špatnou náladu ve společnosti. Státní rozpočet, který je štědřejší má vliv na lepší náladu spotřebitelů i podnikatelů, kteří více investují. To vede k vyšším příjmům v budoucnu a tedy i k vyšším zdrojům, z nichž je možné v budoucnu snižovat schodek rozpočtu.
Nyní tedy potřebujeme aktuálně udržet ekonomický růst, růst mezd a tedy i růst příjmů podniků a živnostníků. Nepotřebujeme tento růst naopak výrazně zbrzdit nebo úplně zastavit. Je pravda, že i nyní by bylo teoreticky a násilně možné sestavit vyrovnaný rozpočet bez schodku. Stál by nám jednoroční vyrovnaný rozpočet za následky, kterými by bylo zpomalení ekonomiky, zastavení státních investic a zhoršení situace na trhu práce i vnitřním trhu obecně?
Buďme tedy rádi za určitý kompromis nepříliš vysokého schodku s rychle rostoucí ekonomikou, která mimochodem snižuje absolutní dluh ve vztahu k výši hrubého domácího produktu.
Další články k tématu
Bankám jsme v tomto roce na poplatcích již celkem zaplatili
Kurzovní lístek Citfin
Země | Měna | Deviza střed |
---|---|---|
1 EUR | 25,2610 | |
1 USD | 23,6690 | |
1 PLN | 5,8540 | |
1 GBP | 29,3485 | |
1 CHF | 25,9780 | |
100 HUF | 6,4200 | |
1 RON | 5,0765 |
Zprávy z devizového trhu
- Co dnes řekne ČNB v San Piego city?
23. 04. 2024 - Bitcoinové třesky plesky
22. 04. 2024 - Exploze v Iránu zahýbala i korunou
19. 04. 2024 - Středa! Inflace třeba?
18. 04. 2024 - Polský zlotý nečekaně ztrácí
17. 04. 2024 - Dolar stále na vlně
16. 04. 2024 - Dolar nejdražší za rok a půl
15. 04. 2024