Životní situace:
Jak využít služeb finančního arbitra

Návrh musí podle § 10 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi obsahovat:

1. a) označení účastníků řízení (identifikační údaje navrhovatele a instituce, proti které návrh směřuje),
2. b) doklad o tom, že instituce byla neúspěšně vyzvána k nápravě (doklad o vyřízení, resp. zamítnutí reklamace, nebo v případě, že instituce v reklamační lhůtě nereagovala, doklad o podání reklamace, tj. text reklamace a doklad o jejím podání),
3. c) úplné a srozumitelné vylíčení rozhodných skutečností (uvedení, v čem navrhovatel spatřuje předmět sporu mezi ním a institucí, co sporu předcházelo a jak probíhalo jeho řešení s institucí),
4. d) důkazní prostředky nebo označení důkazů (důkazními prostředky jsou zejména listiny, svědecké výpovědi, znalecké posudky – tedy např. smlouva s institucí, všeobecné obchodní podmínky, výpis z účtu, záznamy o komunikaci s institucí; důkazy, které má navrhovatel k dispozici, je na místě označit a připojit k návrhu jako přílohu; ostatní důkazy, které jsou navrhovateli známy, ale nemá je k dispozici, je zapotřebí označit např. názvem, datem jejich vzniku, uvést, kdo je jejich držitelem apod.),
5. e) označení, čeho se navrhovatel domáhá (např. vrácení peněžních prostředků, náhrada škody, určení neplatnosti smlouvy nebo smluvního ujednání - v řízení před finančním arbitrem se lze domáhat splnění povinnosti, která vyplývá ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva – např. náhrada škody, pokud je tato povinností strany sporu, který je finanční arbitr příslušný rozhodovat; náhradu škody je potřeba vyčíslit; je-li to nezbytné pro uplatnění práv, pak se lze v řízení před finančním arbitrem domáhat rozhodnutí, zda určitý právní vztah vznikl a kdy se tak stalo, zda trvá nebo zda zanikl a kdy se tak stalo),
6. f) prohlášení, že navrhovatel nepodal v téže věci žalobu k soudu nebo k rozhodčímu soudu, anebo rozhodci a že neuzavřel s institucí dohodu o mimosoudním vyrovnání a je si vědom závaznosti nálezu,
7. g) plnou moc, je-li navrhovatel zastoupen na základě plné moci,
8. h) datum a podpis navrhovatele.

Ke zpracování návrhu doporučujeme využít aplikaci Průvodce podáním návrhu nebo formulář.

Příklady sporů řešených FA z platebních služeb

Finanční arbitr je oprávněn rozhodovat spory, které vznikly v příčinné souvislosti s poskytováním platební služby, ačkoliv se bezprostředně netýkají platební služby samotné.

Finanční arbitr je oprávněn rozhodovat například v následujících sporech z platebních služeb:

• spor v případě nevydání peněz bankomatem při výběru z bankomatu,
• spor v případě nezaúčtování hotovosti při vkladu prostřednictvím vkladového bankomatu nebo na pokladně,
• spor o výpověď platebního účtu,
• spor v případě provedení srážky z částky platební transakce zprostředkujícím poskytovatelem platebních služeb,
• spor v případě neprovedení platební transakce (odmítnutí provést platební transakci),
• spor o vícenásobné zaúčtování transakce výběru z bankomatu nebo nákupu u obchodníka,
• spor o zneužití platební karty třetí osobou k výběru z bankomatu nebo nákupu u obchodníka,
• spor o zneužití platebního prostředku (elektronické bankovnictví),
• spor při opožděné realizaci platební transakce nebo neprovedení inkasa,
• spor o výši kurzového rozdílu při bezhotovostním převodu z platebního účtu do zahraničí,
• spor o správnost poplatku účtovaného za poskytnutí platební služby,
• spor o provedení platební transakce bez souhlasu uživatele platební služby. 

 Případy, které finanční arbitr řešil, lze nalézt ve Sbírce rozhodnutí. 

Nenašli jste v životních situacích řešení svého problému?