Sledujeme:
Víkendová dohoda se rozplývá, eurozóna potřebuje ke konsensu dva summity

Nové záruky přímo ze strany členských zemí jsou přitom těžko představitelné a současně by pravděpodobně znamenaly zhoršení ratingu pro Francii a následně i pro celý EFSF. Nejistota ohledně dalšího financování EFSF byla vidět na trzích v posledních dnech poměrně intenzivně. Dluhopisy vydané EFSF na pomoc Portugalsku a Irsku se dostaly pod výrazný tlak. Stejně tak italský desetiletý výnos znovu atakoval 6 % poprvé od doby, co na trzích začala italské a španělské dluhopisy aktivně skupovat ECB. Postup vpřed může být v tuto chvíli velice pomalý. I když se německá kancléřka rozhodne tlaku Francie ustoupit, může pro ni být problém protlačit nové změny ve fungování EFSF Bundestagem.

.
Ten podle nové legislativy musí kývnout na jakékoliv změny v zaměření EFSF, a proti přímému tištění peněz od ECB v něm existuje poměrně silný odpor. Ostatní body dohody podle Financial Times nemusí být při porovnání s navýšením EFSF tak složité dohodnout. Diplomaté přiznávají, že v zásadě panuje shoda na výraznějším odepsání řeckého dluhu (o cca 50 %) a pomoci bankám. Problém může být nakonec opět v tom, kolik kapitálu bankám dolít. Evropskému bankovnímu regulátorovi (EBA) vyšlo, že bankám chybí 80 mld. EUR. Při modelování ztrát bank EBA počítala s tím, že ztráty z periferních dluhopisů částečně vykompenzují zisky kvalitních dluhopisů, to v testech pravděpodobně pomohlo především německým bankám. Trhy i MMF jsou ve svých odhadech o poznání pesimističtější a odhadují nedostatek kapitálu v evropských bankách na 200-250 mld. eur. Dohodnutý plán proto nemusí investory úplně uklidnit.