Snad je zrušení poplatku za příchozí platbu jen začátek (pro Peníze.cz, 18.7.2006)
Jste OSVČ? Založte si podnikatelský účet, pomůže vám
Sdílení bankomatů nabírá na obrátkách. Přidají se i Air Bank a UniCredit
Výběr z bankomatu po celém světě zdarma? Mnohdy vám poplatek stejně naúčtují
Jak a kde reklamovat bankovní služby? Cesta ke spravedlnosti může být dlouhá a drahá
Je-li ve společnosti velmi kritická atmosféra vůči poplatkové politice bank, je dobře, že některé banky na ni reagují rušením poplatku, který stojí na samém vrcholu nespokojenosti klientů.
Snad je zrušení poplatku za příchozí platbu jen začátek
eBanka jako druhá banka u nás (po Poštovní spořitelně) zrušila poplatek za příchozí platbu. Asi není náhodou, že právě tento poplatek leží klientům bank nejvíce v žaludku. Zcela suverénním způsobem se „prokousal“ anketou o nejabsurdnější bankovní poplatek, která více než dva měsíce běžela na portálu www.bankovnipoplatky.com a na celé čáře vyhrál, dá-li se to tak říci. A lze jen suše konstatovat, že oprávněně. Logika zpoplatňovat úkon, při kterém klient do banky přinese, pošle či jsou mu poslány peníze, které jsou zdrojem potenciálního zisku banky, je postavena tak trochu na hlavu. Banka je v roli věřitele a zároveň vůči vkladatelům v pozici dlužníka. Tato základní rovnice právě u tohoto konkrétního poplatku vzala takříkajíc totálně za své. Přísně Fotografie a galerie vzato a z logiky věci je to totiž klient, kdo v momentě, kdy ukládá peníze na bankovní účet nebo mu jsou poslány, vlastně poskytuje službu bance. Notabene se příchozí platbě nelze bránit. Podobnou paralelu najdeme v naší nedávné minulosti u mobilních operátorů, kteří před léty zpoplatňovali přijaté hovory. Bylo tedy jen otázkou času, kdy banky přikročí ke zrušení tohoto poplatku.
Je-li ve společnosti velmi kritická atmosféra vůči poplatkové politice bank, je dobře, že některé banky na ni reagují rušením poplatku, který stojí na samém vrcholu nespokojenosti klientů. Ukazuje se, že ke změně přístupu bank nevedly ani tak aktivity ministerstva financí, které byly nejen bankovním sektorem vnímány negativně jako zasahování do tržního prostředí a jako určitá forma kampaně před parlamentními volbami, ale spíše veřejná diskuse, která se kolem bankovních poplatků točí řadu měsíců. Má to svou logiku. Diskuse otevírá prostor pro zamyšlení se nad kvalitou a cenou bankovních služeb i těm klientům, kteří se ještě donedávna vůbec nezabývali otázkou možné změny své banky a chovali se dost konzervativně. V takovém prostředí je pak veřejné vyhlášení o rušení nepopulárního poplatku nejen mediálně vděčné s vysokou mírou průniku, ale je velká pravděpodobnost, že bude pro banku efektivní i po obchodní stránce. Má-li se tedy v poplatkové politice našich bank něco změnit, bez široké veřejné diskuse to nepůjde. Klienti bank si při ní uvědomí, co od bank mohou očekávat a co by měli vyžadovat, banky zase uvidí, že tu existuje silný tlak na konkrétní změny. Představitelé bank jsou podobného názoru. Nejlepší cestou je například podle Pavly Pasekové z eBanky vzdělávání spotřebitelů a motivování klientů k obezřetnosti na základě různých kampaní spotřebitelských organizací a dalších institucí.
Motivy bank ale pro tuto chvíli nechme stranou, jakkoliv jsou klíčem ke snižování či rušení bankovních poplatků. Ať už se ke změnám rozhodují z jakéhokoliv důvodu, důležité pro klienty je, že se tak děje. Zajímavý je přitom fakt, že banky samy ve svých prohlášeních o pohnutkách zrušení poplatku za příchozí platbu méně ochotně než by se očekávalo uvádějí, že to bylo i na základě určitého tlaku ze strany klientů. Mluvčí Poštovní spořitelny Martin Orság například říká, že z poloviny šlo o strategii banky a z poloviny o reakci na stížnosti lidí. Ředitelka Divize interní a externí komunikace eBanky Pavla Paseková na otázku, jaké důvody vedly banku ke zrušení tohoto poplatku, uvádí, že šlo o součást dlouhodobé cenové politiky banky, jejímž cílem je motivovat klienty, aby využívali tento finanční ústav jako svou hlavní banku. Ale to je koneckonců marketingovou záležitostí dotyčných bank. Pro klienty je podstatné, že se zrušil absurdní poplatek a že intenzivní diskuse o bankovních poplatcích, různé informační kampaně či ankety, mají svůj význam a konkrétní efekt.
Pokud jde o rušení samotného poplatku, u obou bank se jedná o účty pro fyzické osoby, nevztahuje se na firemní konta. Obě banky také shodně uvedly, že tento krok není posledním v oblasti změn jejich poplatkové politiky. Zrušení poplatku za příchozí platbu tedy lze vnímat jako startovací signál pro další transformaci bankovních poplatků. Do jisté míry ale bude záležet na klientech samotných, kdy se dočkají dalších změn, jaká bude jejich ochota měnit kvůli poplatkům a službám bank, svoje finanční ústavy, do jaké míry budou trvat na svých právech a aktivně si vyhledávat informace o konkurenci.
Patrik Nacher
www.bankovnipoplatky.com
Další články k tématu
Bankám jsme v tomto roce na poplatcích již celkem zaplatili
Kurzovní lístek Citfin
Země | Měna | Deviza střed |
---|---|---|
1 EUR | 25,2670 | |
1 USD | 23,7180 | |
1 PLN | 5,8355 | |
1 GBP | 29,5095 | |
1 CHF | 26,1005 | |
100 HUF | 6,3900 | |
1 RON | 5,0773 |
Zprávy z devizového trhu
- Exploze v Iránu zahýbala i korunou
19. 04. 2024 - Středa! Inflace třeba?
18. 04. 2024 - Polský zlotý nečekaně ztrácí
17. 04. 2024 - Dolar stále na vlně
16. 04. 2024 - Dolar nejdražší za rok a půl
15. 04. 2024 - ECB trhy nepřekvapila, koruna koriguje
12. 04. 2024 - Tolik povyku kvůli jedné desetině?
11. 04. 2024