Sociální karta – užitečná věc, nebo další nesmysl a tunel?

Pokud jde o úsporu finančních prostředků, tedy o to, aby se nemusely i nadále posílat poštovní poukázky, to šlo přece řešit efektivně (byť poněkud necitlivě k příjemcům dávek) tím, že by se využívání (zasílání) poštovních poukázek do budoucna zpoplatnilo. K tomu není zapotřebí zapojit komerční subjekt, který bude prostředníkem mezi státem a příjemci dávek, a jehož cílem je logicky realizovat zisk.

EXKLUZIVNĚ: PRAVDA O SOCIÁLNÍCH KARTÁCH ZDE!

Pokud jde o boj proti zneužívání dávek, moc nechápu, jak bude ministerstvo kontrolovat, za co lidé utrácejí peníze v momentě, kdy si vyberou celou dávku z bankomatu a budou platit v hotovosti, respektive i kdyby na krásno platili kartou v obchodech za alkohol a cigarety, tak jim v tom sKarta nezabrání a ani dnes nelze lehce identifikovat, co kdo nakupuje. Ano, sKartou prý nebude možné platit v hernách či ve zlatnictvích. Už vidím zneuživatele dávek, jak vyráží do herny prohýřit peníze a bere se sebou sKartu…. Ještě jinými slovy, stát neumí postihnout menšinu, která zneužívá sociálních dávek a tak potrestá všechny zavedením nového „převratného" sytému, který to většině zkomplikuje. Takhle mimochodem funguje náš právní systém – neumím si poradit s porušovateli zákona, neumím je najít, dohonit, dokázat jim to, tak co, přijme se novela, která to zakáže/omezí rovnou všem. A když se tam ukáže nějaké okno, tak se přijme novela novely, často ještě v době, kdy ta předchozí ani nezačala platit.

.

Ale zpět k sKartě. Pokud jde o samotnou kartu, v první řadě získá Česká spořitelna (ČS) zadarmo armádu nových klientů, k tomu unikátní informace o tom, u kterého peněžního ústavu mají účet. Bude je tak moci legálně oslovovat se svými produkty a službami. Přitom poplatková politika sKarty není nic moc převratného. Příjemce dávek bude mít možnost zdarma jednou měsíčně u každé dávky realizovat přesun peněz (ať už výběrem z bankomatu nebo převodem z účtu). Každý další již bude zpoplatněn (výběr z bankomatu ČS 6 Kč, výběr z cizího bankomatu 40 Kč, bezhotovostní převod 6 Kč), což jsou podmínky, které jsou horší než komerční nabídka mnoha bank, které si ovšem klient může zvolit dobrovolně. Nemluvě už o zjevné nepraktičnosti. Proč by příjemce dávek, který má bankovní účet, musel na úřadu práce žádat o přeposílání z účtu sKarty? Zbytečná byrokracie a zbytečné zdržení, peníze dostane o několik dní později. Pokud by si chtěl prostředky vybrat z bankomatu, má zase problém v tom, že bankomaty ČS vydávají peníze jen některých nominálních hodnot (200, 1000, 2000) a tak si nebude schopen vybrat všechny peníze z doručené dávky a převod zbytku peněz je už, jak bylo uvedeno výše, zpoplatněn.

EXEKUTOŘI S K PENĚZŮM ZE SOCIÁLNÍCH KARET NEDOSTANOU

Dalším problémem je spojení identifikační a platební funkce sKarty. Karta bude v zásadě nositelem informací občanského průkazu a platební karty zároveň. Pro lidi se zdravotním postižením ještě ZTP/P průkazu. Kromě stigmatizace držitelů karty („další, kterého platím ze svých daní“), jde o nebezpečnou věc, kdy je příliš mnoho citlivých údajů na jednom místě.

Těch komplikací a nejasností je ovšem více. Pokud si nepřijdete po 1. ani po 2. písemné výzvě z úřadu práce pro kartu, dávky mohou být pozastaveny. Nikde ale není žádné ustanovení právního předpisu podporující zastavení výplaty dávek z důvodu nepřevzetí nějaké karty. Buď na dávky ze zákona člověk má nárok, nebo nemá, karta je jen distribuční kanál, jak peníze k příjemci dávky dostat.

A na závěr jedna užitečná informace. Málokdo asi ví, že sKarta je poskytována ČS zdarma jen jednou za 4 roky. Takže maminka, pobírající rodičovský příspěvek 2 roky, kartu po ukončení zruší, za rok bude čekat dalšího miminko, požádá o rodičovský příspěvek, ale kartu už dostane za 240 Kč. Z MPSV zajisté uslyšíme radu, abychom kartu nerušili. Dobrá, ale proč by měl mít člověk zbytečnou kartu, kterou nepoužívá? Proč by měl být veden u ČS jako její klient, který je pravidelně masírován různými nabídkami, když využívá služeb jiné banky? Máme se karet v peněžence spíše zbavovat a zefektivnit řízení rodinných financí a nikoliv naopak.

Původně asi dobrá myšlenka, jak snížit výdaje státu a posvítit si na zneuživatele, se bohužel poněkud vytratila, podobně jako se to stalo u Opencard, IZIPu či datových schránek.