Středočeši jsou v otázce spotřebitelských úvěrů zodpovědní, mají ale také mezery ve znalostech

Také v dalších sledovaných faktorech se ukazuje, že Středočeši jsou v otázce spotřebitelských úvěrů zodpovědní a předčí tak většinu ostatních krajů v České republice. Jen necelá 2 % například přiznávají, že neznají rizika svého úvěru, 4 % nemají příliš jasnou představu o svém úvěrovém limitu (tedy kolik jsou reálně schopni si půjčit), necelá 2 % dotázaných se přiznala, že spíše netrvá na prostudování smlouvy o úvěru před tím, než ji podepíše. I to je výsledek šetření ve Středočeském kraji.

Lehce horších výsledků dosáhli obyvatelé kraje v případě zájmu o sankce z nesplácení úvěru (nezajímá se o ně celých 7,6 %), sankce za předčasné splacení úvěru nezajímá necelé 4 % respondentů. 11 % z nich neví, na koho se obrátit v případě, že potřebuje zjistit, zda je daný poskytovatel úvěru bezpečný. „Jedním z takových nástrojů je například právě projekt Navigátor bezpečného úvěru, který jednou za rok hodnotí úvěrový trh v České republice a poskytuje tak návod,“ říká profesor Michal Mejstřík, člen vládního NERV, ředitel poradenské společnosti EEIP a jeden ze spoluautorů projektu Navigátor bezpečného úvěru. Přitom více než 18 % oslovených obyvatel Středočeského kraje přiznalo, že neodkáže jasně rozlišit mezi bezpečným a nebezpečným poskytovatelem úvěru.

A jak takový klasický lichvář podle Středočechů vypadá? Využívá špatné sociální situace obyvatel a lační po zisku (22 %), má vysoký úrok (20 %), jedná rychle, arogantně a nátlakově (15 %). „Moderní lichvář mnohdy nesplňuje klišé, pod kterým si jej představujeme,“ varuje Michal Mejstřík. Jak dále dodává, jedná se v současné době o solidně vypadající „manažery“, kteří nabízejí produkt na první pohled bezpečný. „Nebezpečí se ale skrývá v detailech, například v netransparentní smlouvě se skrytými sankcemi,“ varuje Mejstřík.

Nejčastěji si obyvatelé kraje půjčují na vybavení bytu či domu (45 %), či na pořízení nového automobilu (34 %). Poměrně vysoké procento lidí ve Středočeském kraji používá spotřebitelské úvěry k zajištění chodu domácnosti (28 %). 21 % oslovených si bere půjčku pro podnikatelské potřeby. Necelých 6 % potom sáhne k úvěru za účelem refinancování stávajících závazků. „Refinancování půjček může být dobrou cestou k úspoře. Mělo by se ale vždy jednat o nahrazení nevýhodného či nebezpečného úvěru za úvěr bezpečný,“ vysvětluje Petr Teplý, výzkumný pracovník Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a spolutvůrce projektu Navigátor.

17 % obyvatel kraje přiznalo, že neví, jaké úvěry mají jejich rodinní příslušníci. „Přitom neschopnost splácet se může výrazně negativně dotknout celé rodiny, obzvláště půjčí-li si u lichvářů“ vysvětluje profesor Michal Mejstřík. Ještě hůř jsou na tom středočeští rodiče – více než 30 % z nich přiznalo, že se se svými dětmi o úvěrech nebaví, a neví, jaké úvěry případně mají. „I to je velmi špatně. Finanční gramotnost by vždy měla začínat doma, v rodině, pokud se rodiče později nezajímají o to, jaké úvěrové smlouvy jejich děti podepsaly, je to špatná vizitka celé společnosti,“ uzavírá Mejstřík.

• Nízký úrok přijatelný pro obě strany (28 %)
• Transparentní podmínky (19 %)
• Bez skrytých poplatků (17 %)