STUDIE:
Českým BIG3 bankám se ve srovnání s konkurencí ve střední Evropě daří velmi dobře

1. ROE - návratnost vlastního kapitálu

Ukazatel ROE porovnává čistý účetní zisk vůči velikosti majetku, který vlastník do tohoto podniku vložil. Hodnotu ROE je vhodné brát pouze jako orientační, protože v čitateli zlomku se nachází čistý účetní zisk (účetní zisk se velmi často liší od ekonomického zisku a je ovlivněn mnoha faktory), nicméně pro inter-sektorové srovnání jej můžeme použít.

.

UŽ MÁTE UŽ CESTOVNÍ POJIŠTĚNÍ? VYBERTE TO NEJLEPŠÍ!

.

Když se podíváme na výsledky ukazatele ROE velké trojky z České republiky z dvou posledních krizových let, je vidět, že u třech největších tuzemských bank se roční ukazatel ROE pohybuje v období 2011 až 2012 od 11,87 % do 19,12 %. „Velké trojky“ ostatních zemí takové návratnosti nedosahují.

Tabulka č. 1: ROE bank v ČR, Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku (2011 a 2012)

Zdroj: Výsledovky bank. Zpracování: www.bankovnipoplatky.com

2. ROA - návratnost aktiv

Ukazatel ROA (ukazatel rentability aktiv) vyjadřuje z pohledu aktiv výnosnost aktiv, neboli jaká část zisku byla vygenerována z investovaného kapitálu (efektivita využití investovaného kapitálu), respektive z celkových aktiv. Čím vyšší je hodnota ukazatele rentability aktiv tím lepší pro hodnocení rentability firmy. Rentabilita aktiv měří z pohledu pasiv výsledek hospodaření získaný z peněz od majitelů a věřitelů na rozdíl od ukazatele rentability vlastního kapitálu, který měří výsledek hospodaření dosažený pouze z peněz majitelů.

.

JDE O VAŠE PENÍZE – NOVÁ HYPOTÉKA, NEBO JEN REFINANCOVÁNÍ? KLIK A JE TO!

.

ROA vyjadřuje také míru krytí rizikových aktiv společnosti – například pokud společnost generuje nedobytné pohledávky či neprodejné/znehodnocené zásoby ve výši 3 % aktiv ročně a ROA je 3 %, tak rentabilita aktiv pokrývá tyto problematická aktiva a ostatní výdaje (investice, splátky dlouhodobých úvěrů atp.) jsou financovány z jiných zdrojů, než z provozní činnosti.

Bilance bank nabývají obrovských objemů s ohledem na charakteristické znaky bankovnictví (Pasiva: přijímání vkladů, aktiva: poskytování úvěrů), proto je návratnost aktiv nízká. U velké trojky v České republice se pohybuje od 1,2 % ročně do 1,81 procent ročně. V tomto ohledu jsou na tom lépe banky ze Slovenska a Polska, které v analyzovaném období dosahují větších hodnot ROA.

Tabulka č. 2: ROA bank v ČR, Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku (2011 a 2012)

Zdroj: Výsledovky bank. Zpracování: www.bankovnipoplatky.com

3. Čisté úrokové výnosy vs. Čisté výnosy z poplatků a provizí

Dvě nejdůležitější složky provozních výnosů bank jsou následující:

• čisté úrokové výnosy (původní účel bankovní činnosti: poskytování úvěrů a přijímání vkladů)
• čisté výnosy z poplatků a provizí (postupným rozvojem dalších finančních zprostředkovatelů a odlivem klientů banky začaly své výnosy diverzifikovat – vybírat poplatky)

Abychom mohli porovnat, zdali se banky zaměřují spíše na úrokové výnosy (operace s úrokovými sazbami), nebo na poplatkové výnosy (cenová politika více či méně transparentně ukrytá v sazebnících), budeme sledovat poměr čistých úrokových výnosů a čistých poplatkových výnosů.

Tabulka č. 3: Úrokové vs. poplatkové výnosy v ČR, Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku (2011 a 2012)

Zdroj: Výsledovky bank. Zpracování: www.bankovnipoplatky.com

Ten nám ukáže, kolik jednotek (CZK, EUR) čistých výnosů z úrokových operací připadá na jednu jednotku vybraných poplatků. Jelikož jsou ve výkazech bank retailové výsledky agregovány spolu s výsledky bankovnictví korporátního, může se samozřejmě stát, že zatímco v úrokových výnosech banky vydělávají hlavně na fyzických osobách, na poplatcích ždímou hlavně podnikatele a firmy, nebo naopak.  Čím nižší poměr, tím menší je rozdíl mezi výnosy úrokovými a výnosy poplatkovými.

.

UŠETŘETE SI NA NOVÉ AUTO LEVNĚJŠÍ ELEKTŘINOU

.

V diversifikaci je nejméně aktivní ČSOB (v r. 2012 měla 4,54 krát více úrokových než poplatkových výnosů). V České republice jsou celkově poměry úrokových a poplatkových výnosů od 2,52 do 4,54 – jinými slovy, české banky generují na čistých úrokových výnosech zhruba dvaapůlkrát až čtyřiapůlkrát více peněz, než na poplatcích. Průměrná hodnota poměru je 3,30.

Banky v Německu (s výjimkou KfW Bankengruppe) a Rakousku diverzifikují své výnosy více než česká velká trojka. O tom svědčí nižší hodnota podílu. To samé lze říci o Polsku. Na Slovensku vychází průměrná hodnota „diverzifikace“ větší, tj. rozdíl mezi úrokovými a poplatkovými výnosy je vyšší než v České republice. Všechny výsledky nabízí tabulka č. 3.

4. Jak by si vedly banky bez poplatků?

Banky bez poplatků? Jistě, jde o velmi hypotetickou úvahu, která vede hlavně k zamyšlení, jak banky diverzifikují své výnosy. Pokud se ponoříme do historie bankovnictví, jednoznačně z ní vyplývá, že podstatou bankovního podnikání je poskytovat úvěry a přijímat vklady – to má tvořit (a zatím ještě tvoří) gró bankovní činnosti. Úrokové sazby z vkladů jsou nižší než úrokové sazby z úvěrů. Banka si levně půjčí peníze od střadatelů (vklady) a draze je půjčuje (úvěry), na tomto rozdílu vydělává. Ale musí k tomu ještě vybírat poplatky???

.

VYBERTE SI NEJLEPŠÍ KREDITNÍ KARTU ZDE!

.

Když od celkového zisku po zdanění odečteme čisté výnosy z bankovních poplatků a provizí, tedy část provozního zisku, odpovíme si na hypotetickou otázku – jak by si vedla ceteris paribus daná banka bez poplatků, tj. mohla by si dovolit dané nastavení úrokových sazeb, daný počet poboček, zaměstnanců atd., bez toho aniž by spadla do ztráty? Uvidíme.

Jak je vidět z první tabulky, v České republice by to problém nebyl. Ačkoliv se hypotetický zisk bank bez příspěvku poplatků v obou letech dramaticky snížil, ani jedna banka nepadla do červených čísel – všechny zůstaly v zisku! V Německu by dvě největší banky spadly do ztráty (KfW Bankengruppe opět zůstává výjimkou). Na Slovensku banky zůstávají banky v zisku (výjimka Tatra banka v r. 2012), v Polsku se do ztráty dostává jen Bre Bank, majitelka tuzemské mBank.

Tabulka č. 4: Jak by si vedly banky v České republice, Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku bez poplatků?

*Hypotetická situace – jak by si vedly banky bez poplatků?

Zdroj: Výsledovky bank. Zpracování: www.bankovnipoplatky.com