Jste OSVČ? Založte si podnikatelský účet, pomůže vám
Sdílení bankomatů nabírá na obrátkách. Přidají se i Air Bank a UniCredit
Výběr z bankomatu po celém světě zdarma? Mnohdy vám poplatek stejně naúčtují
Jak a kde reklamovat bankovní služby? Cesta ke spravedlnosti může být dlouhá a drahá
Česká republika vstoupila do procesu transformace ekonomiky z plánované ekonomiky na tržní ekonomiku specifickým způsobem – kuponovou privatizací, od níž se očekávalo, že napomůže vyřešit řadu ekonomických i politických otázek. S odstupem více než jednoho desetiletí se názory domácích i zahraničních odborníků, na úspěšnost transformační politiky stále liší.
Vlivem řady negativních dopadů kuponové privatizace na většinu jejich účastníků i pod vlivem některých hospodářskopolitických rozhodnutí během 90. let se ukazuje, že část veřejnosti není spokojena s dosaženými výsledky a domnívá se, že se mohlo jít jinou cestou. Mnoho pochybností existuje v otázce výhodnosti nebo nevýhodnosti investic uskutečněných v ČR zahraničními investory, tak jak k nim docházelo během transformačního období, mj. také na základě tehdejší hospodářské politiky a s ní spojeného komplexu právních předpisů. V diskusi také často bývá zmiňována historie transformace bankovního sektoru v ČR. Pohled na její výsledky a důsledky je ostře polarizován.
Casus belli
V ekonomice ČR, která patří mezi relativně vyspělé země, významnou úlohu hraje bankovní sektor. V diskusi o situaci v bankovním sektoru ČR se v souvislosti s hodnocením důsledků privatizace velkých bank na počátku nového tisíciletí vyhrocuje názor, který lze stručně shrnout do těchto tézí:
Velké zahraniční banky v procesu privatizace získaly některé české banky velmi levně („téměř zadarmo“). Neměly by proto mít možnost vyvádět většinu zisků (dosažených hlavně díky přemrštěným poplatkům za poskytované služby) do zahraničí, ale měly by dosažené zisky investovat v tuzemsku ve prospěch ekonomického rozvoje.
Tato argumentace vyjadřuje oprávněné obavy části naší veřejnosti z posledních událostí ve finanční sféře v Evropské unii: vyplývá z důsledků řešení řecké krize, které hrozí svými některými dopady i na ČR, z úvah o „vícerychlostní“ EU, z plánu na vytvoření bankovní unie zemí Eurozóny aj. Tyto obavy nelze bagatelizovat a je nutno o nich seriózně diskutovat s využitím teoretických poznatků i ze znalosti úskalí s jejich praktickou aplikací.
Hlavní formou odlivu jsou toky dividend, které bankovní akciové společnosti vyplácejí svým akcionářům v zahraničí. Odliv dividend je formou odlivu kapitálu, která je nejvíce na očích a kterou lze objektivně sledovat. Kromě těchto toků existují i některé jiné formy pohybů finančních aktiv, které tolik na očích nejsou, a které jsou méně prokazatelné.
Česká republika z celosvětového pohledu na kapitálové transfery má sice zanedbatelný význam, avšak pro Českou republiku velkou roli hraje to, jaká je její pozice jako příjemce kapitálu a s jakými problémy se v této pozici musí vypořádat.
.
KONEC PRVNÍHO DÍLU, POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTÍ TÝDEN
.
Další články k tématu
Bankám jsme v tomto roce na poplatcích již celkem zaplatili
Kurzovní lístek Citfin
Země | Měna | Deviza střed |
---|---|---|
1 EUR | 25,3210 | |
1 USD | 23,4030 | |
1 PLN | 5,8690 | |
1 GBP | 29,5540 | |
1 CHF | 25,8400 | |
100 HUF | 6,4150 | |
1 RON | 5,0907 |
Zprávy z devizového trhu
- Domácí HDP v roce 2023 klesl o 0,2 %
28. 03. 2024 - Šedivé úterý příliš kurzových pohybů nepřineslo
27. 03. 2024 - Region vlající ve stínu eurodolaru
26. 03. 2024 - Fotbal a data
25. 03. 2024 - Koruna se vrací k oslabování
22. 03. 2024 - Koruna po zasedání ČNB posílila
21. 03. 2024 - Ne zda, ale jak moc dnes ČNB sníží sazby?
20. 03. 2024