Studie WHITE PAPER o transferech, 3. díl

1. DÍL NALEZNETE ZDE!

.

2. DÍL NALEZNETE ZDE

.

Kolik finančních prostředků ve formě bankovních dividend bylo z ČR transferováno do zahraničí v letech 2006-2011?

V letech 2007, 2008, 2009, 2010 a 2011 akcionáři námi sledovaných 4 bank na valných hromadách (jak vyplývá z výročních zpráv) rozhodli o vyplacení dividend v celkové výši téměř 110 mld. Kč. Z celkové sumy 109,104 mld. Kč dividend připadalo na akcionáře České spořitelny, a.s. celkem 24,624 mld. Kč, na akcionáře Komerční banky, a.s. 22,606 mld. Kč, na akcionáře ČSOB, a.s. 45,430 Kč a na akcionáře UniCredit Bank Czech Republic, a.s. 9,450 mld. Kč. Těchto 110 mld. Kč bylo transferováno zahraničním akcionářům sledovaných 4 největších bank v ČR.

.

VYBERTE SI NEJLEPŠÍ KREDITNÍ KARTU ZDE!

.

Dividendy zahraničních akcionářů bank obvykle nevcházejí do ekonomického koloběhu hostitelské země. Jde o odliv finančních prostředků z hostitelské země, který se v platební bilanci projeví jako minus. Z tohoto úhlu pohledu je to pro hostitelskou zemi možno pokládat za určitou ztrátu - jako ztrátu příležitosti udržet dividendy v zemi jako možný investiční zdroj.

Musely „mateřské“ zahraniční banky z ČR odčerpávat finanční aktiva?

Pokud zahraniční „matka“ prosperovala i po krizi (a nemusí „svému“ státu splácet případné obdržené subvence nebo jiné podpory poskytnuté v důsledku světové finanční krize), lze předpokládat, že tato banka nemusí odčerpávat finanční zdroje ze svých zahraničních entit, pokud tyto entity jsou ziskové;  lze mít za to, že spíše se bude v hostitelských státech snažit udržet své pozice nebo dále posilovat svou pozici na finančních trzích hostitelské země (tj. ČR).

Jaké byly hospodářské výsledky „matek“ 4 zkoumaných bank v letech 2007-2011?

Tři ze 4 sledovaných bank byly po celou délku uvedeného období v zisku; pouze KBC byla v roce 2008 a v roce 2009 ve ztrátě. Situace jednotlivých bank, resp. bankovních skupin se v průběhu sledovaných let rok od roku měnila; až na skupinu UniCredit se musely obracet o pomoc státu.

.

UŠETŘETE SI NA NOVÉ AUTO LEVNĚJŠÍ ELEKTŘINOU

.

Činnost 4 sledovaných bank se během let světové finanční krize pro českou ekonomiku naštěstí nestala vážnou hrozbou, neboť dobře přestály krizi. Postavení ČR mimo Eurozónu naši ekonomiku a finanční sféru do jisté míry chrání, a dokud nebude bankovní dohled centralizován v ECB (pokud k tomu v dohledné době vůbec dojde), může si ČR zachovávat svou určitou autonomii rozhodování, takže existuje názor, že střednědobě bude možno nadále případným negativním vlivům v bankovní sféře ČR pravděpodobně úspěšně čelit. Vzhledem k nepříliš příznivému výhledu vývoje bankovní sféry však je nejvyšší čas, připravit se na možné změny klimatu i v bankovní sféře ČR.