Prostor pro zvyšování úrokových marží a poplatků u bankovních domů se brzy začne uzavírat, jelikož s oživením ekonomiky bude vzrůstat konkurenční boj mezi bankami. V rozhovoru pro ČTK to uvedl výkonný ředitel České bankovní asociace (ČBA) Josef Tauber.
Banky podle něj mají stále určitý prostor ke snižování nákladů, jejich zisky v následujících letech by neměly klesat. K růstovým tempům z období před krizí se ale český bankovní sektor v dohledné době nevrátí.
"Náš bankovní systém má jednu z nejlepších výkonností v Evropě. Tuzemské banky se nikdy nepouštěly do obchodování v globálním měřítku, není to ani jejich role v rámci finančních skupin, do kterých patří. To je prapříčinou zdraví českého bankovního sektoru," řekl Tauber.
Banky v současnosti trápí růst podílu úvěrů v selhání, ten dosáhl v květnu podle údajů České národní banky u půjček domácnostem 4,45 procenta, u firemních úvěrů činil 8,47 procenta. "Žádný fatální dopad nesplácených úvěrů na českou bankovní industrii se ale nekonal," uvedl Tauber.
Podíl nesplácených firemních úvěrů bude podle něj sice kulminovat v letošním roce a mohl by přesáhnout možná i desetiprocentní hranici, pro banky to ale nebude představovat výrazný problém. Banky podle něj nyní evidují mírný náznak oživení poptávky firem po úvěrech.
Domácnosti se podle Taubera budou i nadále zadlužovat, ale pomalejším tempem než dosud. "Jednak bude trh saturován a jednak existuje určitá hranice zadlužení dlužníka, nad kterou banka peníze nepůjčí," řekl Tauber. Pokud poroste nezaměstnanost, měl by se podle něj dále zvyšovat i podíl nesplácených úvěrů domácností. "Maximálně však v řádech jednotek procentních bodů," dodal.
Sazby ČNB jsou nyní sice na historických minimech, úročení vkladů klesá, ale spotřebitelské úvěry zdražují. "Korelace mezi sazbami ČNB a úrokovými sazbami ze spotřebitelských úvěrů je totiž velice mírná. Možná se dá vysledovat v dlouhodobém horizontu, ale z krátkodobého hlediska hrají roli zcela jiné aspekty," uvedl Tauber.
Růst sazeb u spotřebitelských půjček podle něj odráží vysoké riziko pro banku. "Roste nezaměstnanost, roste riziko nesplácení, a s tím roste i riziková marže... Před krizí byly marže abnormálně nízké a neodpovídaly riziku. Nyní jsme se vlastně teprve vrátili k normálu," upozornil.
Pro banky bude nyní podle Taubera klíčová formulace obchodní politiky pro příští rok. "Banky určitě zvýší pozornost vůči podnikové sféře, ve které by měl nastat pozitivní pohyb dříve než u domácností," dodal.
Bankovní domy v létě mění sazebníky, většinou zdražují. Část poplatků zavede i nízkonákladová mBank, která se původně profilovala jako banka bez poplatků za běžné služby. Tauber odmítl, že by v Česku byly nejvyšší poplatky v Evropě, jak tvrdí některé studie. "Jedinou oblastí, ve které jsou u nás bankovní poplatky nad průměrem Evropské unie, jsou hotovostní služby na přepážce. Jinak se pohybujeme na evropském průměru, u některých služeb jsme dokonce pod ním," dodal.
Tauber působí také jako předseda správní rady Fondu pojištění vkladů. Fond má nyní k dispozici prostředky o objemu více než 14 miliard korun, což by podle Taubera stačilo na pokrytí výplat několika malých nebo středních bank. Podle nově zaváděné legislativy by měl mít fond rezervy ve výši 1,5 procenta objemu pojištěných vkladů. To v ČR znamená nejméně 35 miliard korun, které by měl mít fond při současném tempu růstu zdrojů za devět až 11 let.
Další články k tématu
Bankám jsme v tomto roce na poplatcích již celkem zaplatili
Kurzovní lístek Citfin
Země | Měna | Deviza střed |
---|---|---|
1 EUR | 25,2610 | |
1 USD | 23,6690 | |
1 PLN | 5,8540 | |
1 GBP | 29,3485 | |
1 CHF | 25,9780 | |
100 HUF | 6,4200 | |
1 RON | 5,0765 |
Zprávy z devizového trhu
- Co dnes řekne ČNB v San Piego city?
23. 04. 2024 - Bitcoinové třesky plesky
22. 04. 2024 - Exploze v Iránu zahýbala i korunou
19. 04. 2024 - Středa! Inflace třeba?
18. 04. 2024 - Polský zlotý nečekaně ztrácí
17. 04. 2024 - Dolar stále na vlně
16. 04. 2024 - Dolar nejdražší za rok a půl
15. 04. 2024