UNIKTÁTNÍ PĚTIROZHOVOR, poslední díl:
Krize a budoucnost bankovnictví očima ředitelů Air Bank, Equa bank, FIO, mBank a ZUNO!

OTÁZKA Č. 4: Světový bankovní sektor prochází v posledních letech změnami. Zvláště po finanční krizi se stal zdrojem kritiky jakožto obor, který formuje západní společnost směrem k nezodpovědnosti, životu na dluh a konzumu. Jak se díváte na alternativní bankovní systémy, jako třeba islámské bankovnictví? Lze i u nás použít nějaké jeho prvky?

Air Bank – Erich Čomor:

Krize posledních let přinesla minimálně dva samoozdravné trendy na straně klientů: opatrnější přístup k úvěrům a větší důraz na úspory jako ochranu před nečekanou ztrátou příjmů. Otázkou ale zůstává, jak dlouho dokážou banky hlavně ten první trend – opatrné úvěrování – podporovat. Lekce ze špatných úvěrů je zatím ve velmi živé paměti, ale dříve či později opět vyprchá a banky budou znovu mezi dvěma mlýnskými kameny. Na jedné straně je budou kapitálové trhy více a více motivovat k vysokým ziskům (nebo, chcete-li, trestat za nízkou návratnost kapitálu), na straně druhé je bude svazovat regulace a vlastní strach z možných ztrát. Uspějí ty banky, jejichž akcionáři umožní a podpoří nalézt bance rovnovážný stav mezi těmito dvěma proměnnýma. Odpověď na tuto rovnici v islámském bankovnictví nenajdeme, protože ani ono úvěrování neomezuje, pouze ho provozuje jinou formou. Když se dnes podíváte třeba na Indonésii, najdete tam jeden z nejživějších úvěrových trhů v celé Asii a úvěrová rizika jaká známe v západním bankovnictví.

Equa bank – David Putts:

Pozornost regulatorních orgánů se zaměřuje jak na důkladné posuzování rizik, tak na dostatečnou úroveň kapitálu pro případ, že nastanou rizika výjimečná. Equa bank je naštěstí dostatečně kapitálově vybavená a očekává, že v prvních letech rozvoje bude dosahovat kapitálové přiměřenosti přes 14 % (minimální standard je 8 %).

Pokud jde o alternativní bankovní systémy, například islámské bankovnictví, v západních společnostech na toto téma zatím neproběhla žádná významná diskuse. Důvodem je to, že zatímco islámské banky nemohou vydělávat na úrocích z peněz (které nemají žádnou vlastní hodnotu), obchodují a investují, aby mohly sdílet zisky se zákazníky, kteří si u nich peníze ukládají. I v tomto systému se tedy vyskytují rizika a banky mohou kolabovat – takže systém je jiný, ale není jisté, zda je lepší.

FIO banka – Jan Sochor:

Nemyslíme si, že by přejímání islámských principů do jiné kultury bylo řešením. Jsme rádi, že české banky krizi přestály dobře, český bankovní systém je nadále velmi stabilní a současné problémy se ho dotýkají jen zprostředkovaně.

mBank – Janusz Mieloszyk

Bankovnictví „západního stylu“ má svou dlouhou tradici. Jistě zde existuje potenciál pro změny, zejména pokud jde o přístup k nákladům souvisejícím s provozem bankovního businessu.   Nedávné události, které se odehrály v našem ekonomickém prostředí, budou mít jistě významný vliv i na celý bankovní sektor a myslím, že se bude jednat o vliv v pozitivním slova smyslu. Jsem přesvědčen o tom, že my všichni, a tím mám na mysli nejen profesionály z bankovní branže, se poučíme z minulosti. Nicméně se domnívám, že pro západní bankovnictví není tou optimální inspirací bankovnictví islámské. Zde bychom si měli uvědomit jednu věc a sice, že tento systém bankovnictví je postaven na zásadách Koránu a vyvstává tedy otázka, zda by takové zásady měly být jedním ze zásadních faktorů, které pohání celé ekonomiky.

ZUNO BANK – Miroslav Střihavka

Finanční krize nás donutila zamyslet se nad svým vlastním osobním hospodařením. Neexistuje odvětví, které by si někdy neprošlo krizí, včetně domácností. Zároveň ukázala na banky, které si z půjčování vytvořily dobrý byznys, a nakonec za to zaplatily třeba i bankrotem. Stejně tak jako na Blízkém východě působí západní banky, do Evropy a Ameriky zase proudí tradiční přístupy z muslimského světa. Je ovšem jen na politicích, jestli budou chtít finančnictví přizpůsobit těmto trendům a vlivům, a změnit kvůli tomu i právní systém, nebo ne.