Úroky 7 procent posílají Česko do recese. Doplatí na to všichni
Bohužel neexistuje pouze vztah ve smyslu, že pokud začne ekonomika klesat, začne klasat i inflace. Existuje také souběžný pokles ekonomiky za existence vysoké inflace, což je bohužel nejhorší možný scénář. Bohužel vysokými úroky nemusí vůbec dojít k poklesu inflace. K čemu však zcela jistě dojde, je pokles ekonomiky.
Co zvyšuje inflaci?
Abychom si mohli odpovědět na otázku, zda můžeme krotit inflaci jen růstem úrokových sazeb, musíme se podívat na to, co inflaci způsobuje. Jaké položky nejvíce zdražují? Problémem jsou hlavně ceny energií a pohonných hmot, které roztáčejí spirálu zvyšování cen u dalších položek, pro jejichž výrobu či distribuci je používání energií nutné. Energie se přitom nezvyšují o pouhých 14 procent naší inflace, ale o desítky procent.
Vysoké ceny energií jsou přitom téměř ze sta procent dovezené. Připočtěme k tomu růst cen kovů, nedostatkových čipů a cen dovážené elektroniky a je zřejmé, co rekordní inflaci způsobuje.
Snížení poptávky dovezenou inflaci neřeší
Česká národní banka se spoléhala na ekonomickou teorii, že zvyšování úrokových sazeb bude zvyšovat kurz koruny vůči euru a dolaru, a to povede ke zmírnění nárůstu dovážených produktů, a tedy i energií. Jaká je skutečnost? I přes drtivě rostoucí sazby koruna přešlapuje na místě. Tedy ceny dovážených výrobků a energií se zvyšují a koruna je nezlevňuje. Naopak je ČNB nucena v posledních týdnech nucena intervenovat na devizovém trhu, aby kurz posunula k vyšším hodnotám. Reálně to však moc efektivní není.
Snížení poptávky v České republice navíc nepřiměje dovozce či zahraniční producenty, aby pro Česko své energie a produkty zlevňovaly.
Snížení poptávky může fungovat na domácí inflaci způsobenou vysokými mzdami a reálně nízkou nabídkou na trhu. Těžko však mohou zlevňovat například zemědělci ve chvíli, kdy se jim zvyšují náklady na energie, pohonné hmoty či mzdy. To samé platí o průmyslu či stavebnictví, kde se zvyšují ceny materiálů o desítky procent. Snížením poptávky v důsledku nárůstu úroků docílíme pouze toho, že snížíme výrobu, která však bude i nadále prodávat za vyšší ceny z důvodu nárůstu vstupů. Zvyšovat se začne nezaměstnanost, a tím začnou další problémy.
Je otázkou, kde je míra toho, kam až můžeme úroky zvyšovat a zda pokles inflace stojí v krajním případě za zdevastování ekonomiky. Naopak i inflační ekonomiky v konečném důsledku mohou růst a zvyšovat životní úroveň obyvatelstva.
Další články k tématu
Bankám jsme v tomto roce na poplatcích již celkem zaplatili
Kurzovní lístek Citfin
Země | Měna | Deviza střed |
---|---|---|
1 EUR | 25,2810 | |
1 USD | 23,0970 | |
1 PLN | 5,8930 | |
1 GBP | 30,1930 | |
1 CHF | 26,9700 | |
100 HUF | 6,3000 | |
1 RON | 5,0825 |
Zprávy z devizového trhu
- Inflace v centru pozornosti
14. 10. 2024 - Vyšší inflace pomohla koruně
11. 10. 2024 - Inflace v USA brzdí: Ceny rostou pomaleji, ale peněženky si toho zatím nevšimly!
10. 10. 2024 - Polský zlotý nadále lídrem regionu
09. 10. 2024 - Euro maže ztráty, koruna se zatím drží
08. 10. 2024 - Oko za oko
07. 10. 2024 - Trhy dnes sledují americký trh práce
04. 10. 2024