Ústavní soud dnes chystá první nález o bankovních poplatcích za úvěry

ÚS podle mluvčí Miroslavy Sedláčkové obdržel více než stovku stížností od lidí, kteří ve sporech s bankami neuspěli. V pilotní kauze soud řeší případ ženy, která od České spořitelny žádá 7200 korun. V roce 2007 uzavřela úvěrovou smlouvu, na jejímž základě jí spořitelna účtovala za správu úvěru 150 korun měsíčně. Žena to označila za bezdůvodné obohacení.
Podle stížnosti spořitelna přesvědčivě nevysvětlila, jaké služby vlastně za poplatek poskytuje, proto je prý ujednání neplatné pro neurčitost a nesrozumitelnost. Jako další důvody neplatnosti stížnost zmiňuje rozpor s dobrými mravy a značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran.
Obvodní soud pro Prahu 4 ženinu žalobu zamítl. Ujednání o poplatku za správu úvěru podle soudu splňuje všechny náležitosti právního úkonu. Poplatek je paušální, proto není vymezeno, jaké konkrétní služby zahrnuje. Žena musela také zaplatit náklady řízení.
Banky od loňska čelí požadavkům více než 300.000 klientů na vrácení poplatků za vedení hypotéky nebo spotřebitelského úvěru. Nejvíce jich klienti uplatnili prostřednictvím služby www.poplatkyzpet.cz. Výraznou většinu sporů banky zatím vyhrály. Řada z nich však poplatky přesto zrušila, a to i přesto, že podle finančních ústavů poplatky nejsou v rozporu se zákony a klienti jsou s nimi vždy dopředu seznámeni.
Čisté výnosy z poplatků tuzemských bank loni klesly o 240 milionů Kč na 37,04 miliardy korun. Jsou tak nejnižší od roku 2009, ale pořád o více než čtyři miliardy vyšší než v roce 2006. Na údaje vyplývající ze statistik ČNB upozornil nedávno server www.bankovnipoplatky.com.