Ústavní soud zrušil 1400 usnesení exekutora, odmítal v nich platit bance

"Stát přenesl část výkonu své moci - specificky moci soudní - na soudní exekutory. Z tohoto postavení plynou soudnímu exekutorovi (...) nejen oprávnění, ale má i povinnosti," stojí v nálezu senátu se zpravodajkou Eliškou Wagnerovou. Podkonický podle ÚS nerespektoval starší rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně náhrady nákladů za součinnost. Na rozdíl od Nejvyššího soudu si ale ÚS myslí, že by náklady v řádu desetikorun neměl bankám hradit stát, ale sami exekutoři z paušálu, který činí podle exekučního tarifu 3500 korun. "Takto vyložená povinnost soudního exekutora není nepřiměřená vzhledem k výši paušálu," stojí v nálezu. Banky exekutorům poskytují například čísla účtů dlužníků, údaje o stavu a změnách na účtu a třeba také informace o cenných papírech spravovaných bankou pro klienty. O nákladech exekutoři rozhodují podle BRE Bank různě. Někteří náhradu přiznají, jiní nikoliv. Banka prý ročně vyřizuje v průměru 1,128 milionu žádostí o součinnost ročně, přičemž její celkové náklady na vyhovění jsou přibližně 18,8 milionu korun ročně. Od Podkonického chtěla banka za každou součinnost 200 korun plus daň z přidané hodnoty. To je ale podle Ústavního soudu zřejmě příliš mnoho. Většinu nárokované částky prý nelze považovat za takzvané hotové výdaje. V nálezu Ústavního soudu se hovoří o "desetikorunách", minimálně by mělo jít o náhradu poštovného. Banky si také podle ÚS nemohou vytvářet vlastní sazebníky za součinnost. Ústavní soud už v minulosti vyhlásil několik nálezů, jimiž kritizoval praxi v oblasti exekucí. Soud opakovaně upozorňoval na "hybridní" postavení exekutorů, kteří plní úkoly svěřené státem, ale zároveň sledují svůj majetkový prospěch jako podnikatelé.