Včerejší zamítnutí poplatku za úvěr bance bylo první přímé, ale ne první

Již v srpnu loňského roku mostecký soud rozhodl, že banka - konkrétně Raiffeisenbank - nemá nárok na paušální měsíční poplatek za správu úvěrového účtu. Stalo se tak ve sporu, který iniciovala sama banka. Ta tehdy žalovala klientku, na níž se domáhala splacení půjčky. Soud s odkazem na unijní směrnici, respektive předchozí rozhodnutí německého soudu, bance nevyhověl v bodě týkajícím se právě tohoto poplatku. Většina tuzemských bank teď stojí před rozhodnutím, zda půjdou do dalších soudních sporů s desítkami tisíc klientů, nebo přece jen přistoupí na smírné řešení, které předtím odmítly. Pokud by totiž soudy znovu rozhodly ve prospěch klientů, mohly by banky vedle vracení samotných poplatků hradit lidem i soudní výdaje.

Více jak 130 tisíc dalších klientů, kteří nyní po bankách chtějí vrátit údajně nezákonný poplatek v rámci hromadné iniciativy, může být zejména čtvrtečním verdiktem pražského soudu povzbuzeno. Rozhodnutí je sice pravomocné, ale týká se jen konkrétního sporu jediného klienta s Hypoteční bankou. Nejde o precedent, který by šlo automaticky použít na další - byť prakticky shodné - spory.

Štědrá náhrada

Po čtvrtečním rozhodnutí soudce Martina Šalamouna však mají banky nové poznatky k analýze. Vedle samotného rozhodnutí, že Hypoteční banka porušovala zákon, když vybírala poplatek za správu úvěrového účtu, budí pozornost i přiznané náhrady klientovi jako vítězné straně. Šalamoun totiž žalobci přiznal maximální částku, která dvojnásobně přesahuje výši sporné částky - tedy zaplacených poplatků.

Jen za nejmasovější iniciativou Poplatkyzpět.cz přitom stojí zatím zhruba 130 tisíc klientů, kteří chtějí vrátit poplatky za hypotéky a spotřebitelské úvěry. Hrubý odhad říká, že celkem požadují zhruba miliardu korun. O podobnou částku by pak navíc banky mohly přijít, kdyby soudy i nadále rozhodovaly ve prospěch klientů a přiznávaly jim plnou výši náhrad.
.

PRŮLOM - PRVNÍ SOUD NAKÁZAL BANCE VRÁTIT POPLATKY

.

Zde je ovšem třeba rozlišit čtvrteční rozsudek a většinu těch dalších, které k soudu teprve míří. Za nimi totiž bude stát společnost, která se na vymáhání dluhů specializuje, a samotné žaloby budou zpracovávat dvě advokátní kanceláře. Soud tedy může dojít k závěru, že jde o takzvané formulářové žaloby, které jsou v průměru na jednoho klienta jednodušší, čemuž pak může odpovídat i nižší přiznaná náhrada.

Jak již dříve zjistil deník Insider, iniciativa Poplatkyzpět.cz požadovala po bankách v případně mimosoudní dohody 1000 až 1500 korun na jednoho klienta banky. Tedy výrazně méně, než nyní žalobci přiznal soudce Šalamoun.

Nic se nemění, tvrdí banky

"Čtvrteční rozhodnutí soudu se vztahuje k velmi specifickému případu a rozhodně jej nelze považovat za precedentní," říká mluvčí Hypoteční banky Kateřina Krásová. Odmítla však upřesnit, v čem vidí specifika tohoto případu, který je podle informací Aktuálně.cz naopak typickým příkladem většiny budoucích sporů.

"Jsme překvapeni, že soud se přiklonil k tomuto rozhodnutí, a to zejména z toho důvodu, že v bankovním sektoru panuje silné konkurenční a transparentní prostředí. Klienti si bankovní ústav volí dobrovolně a do smluvního vztahu vstupují na základě jasně prezentovaných smluvních podmínek. Navíc u našeho ústavu si klient může zvolit z mnoha typů hypoték, mimo jiné hypotéku bez poplatků nabízíme již více než osm let," dodala v původní reakci na verdikt Krásová.

.

HROMADNÉ VYMÁHÁNÍ - PŘIDEJTE SE DO 30. DUBNA 2013

.

Rozsudek je však pravomocný a nelze se proti němu standardně odvolat. Jde totiž o takzvaný bagatelní spor do sporné částky 10 tisíc korun. Jedinou, spíše teoretickou šancí pro banku může být Ústavní soud. Také další banky v prvních oficiálních reakcích zůstávají na svých předešlých pozicích. "Čtvrteční rozhodnutí soudu náš pohled na věc nemění. Poplatky za bankovní produkty jsou podle našeho názoru platně sjednány ve smlouvách s klienty. Klienti jsou o všech závazcích vyplývajících ze smlouvy včetně výše poplatků podrobně informováni před jejím podpisem," říká například Pavel Zúbek, mluvčí GE Money Bank. Další banky se vyjadřují stejně, nebo situaci zatím nekomentují.

Jen Česká spořitelna zopakovala to, co říkala celou dobu, a otevřeně se tedy chystá na soudy. „Proti podaným žalobám se Česká spořitelna bude bránit všemi právně relevantními prostředky," řekl Jan Holinka z tiskového centra banky.

Mostecký rozsudek

Přestože český právní systém není precedenční, soudci, kteří budou rozhodovat další obdobné spory, mohou předešlé rozsudky ke svému rozhodování podpůrně využívat. Tak to ostatně udělal soudce Šalamoun, když přihlédl k rozsudku německého soudu z roku 2011 a také k loňskému, dosud prakticky neznámému rozsudku Okresního soudu v Mostě.

Mostecký soud už v srpnu 2012 rozhodoval ve věci žaloby Raiffeisenbank. Ta se domáhala na své klientce splacení dluhu. Jednou z položek, kterou banka požadovala, byl právě i poplatek za správu úvěrového účtu. Soudkyně Jana Benešová ale v tomto konkrétním bodě bance plnění nepřiznala. Odvolala se přitom na judikaturu evropských soudů, konkrétně na již zmiňovaný rozsudek německého Spolkového soudního dvora. „Protože kontrola obsahu spotřebitelských smluv souvisí s evropskou směrnicí, která byla implementována také v ČR (směrnice 91/13/EHS), je zřejmé, že podobná ustanovení ve smlouvách o úvěru podle českého práva jsou rovněž neplatná," uvedla Benešová v rozsudku.

Rozsudky, které by naopak dávaly za pravdu výkladu, na němž trvají banky, dosud neexistují, nebo nejsou známy.

O případných dalších žalobách přitom bude rozhodovat jen relativně málo soudů, protože místní příslušnost je určena sídlem bank. Přinejmenším stejní soudci by tedy o prakticky stejných případech měli rozhodovat shodně.

Hrozí zdražení?

Nejsilnější z hromadných iniciativ - Poplatkyzpět.cz - na čtvrteční rozsudek zareagovala tím, že prodloužila už jednou prodloužený termín pro podepsání plných mocí, a to z 20. dubna na konec tohoto měsíce. Zároveň v těchto dnech začne na soudy podávat jednotlivé žaloby za klienty bank, kteří již podepsali plnou moc a dali k tomuto postupu souhlas.

Po další vlně mediálního ohlasu vyvolané čtvrtečním rozsudkem lze očekávat, že o vrácení poplatků požádají další desítky tisíc klientů. Otázkou je, jak rychle budou soudy schopné případný nápor žalob vyřešit (mají přitom určitou možnost spojit shodné případy do jednoho řízení). Zatím také není jisté, kolik lidí z těch, kteří podepsali plné moci, bude - pokud banky nepřistoupí na mimosoudní řešení - ochotno zaplatit soudní poplatek ve výši 400 korun, byť v případě úspěšného sporu získají tyto peníze zpět. Zástupci některých bank i někteří nezávislí odborníci varují, že na rozhodnutí soudu klienti stejně nevydělají. Případné ztráty si totiž podle nich banky vyberou zpět na vyšší úrokové sazbě či jiných poplatcích.

Nicméně už před celou „kauzou" v Česku působily minimálně dvě banky - Fio banka a mBank - neúčtující poplatek za správu. Přitom obě měly plně konkurenceschopné úrokové sazby u hypoték. A i kdyby banky "rozpustily" zakázaný poplatek do vyšší úrokové sazby (ty jsou nyní nejnižší v historii), jednalo by se o čistější, přehlednější řešení, které ostatně preferoval už německý soud. Není přitom pravděpodobné, že by banky výrazně zvýšily jiné poplatky, například že by mnohonásobně zdražily roční potvrzení o výši zaplacených úroků. S nepřiměřeně vysokou částkou za jednoduchou službu by totiž mohly opět narazit u soudu.
.

HROMADNÉ VYMÁHÁNÍ - PŘIDEJTE SE DO 30. DUBNA 2013

.

Ostatně na čtvrtečním verdiktu soudce Šalamouna je zajímavý ještě jeden argument: "Klient banky nesmí být významně znevýhodněn oproti poskytovateli úvěru, přičemž tímto znevýhodněním je takové ujednání ve smlouvě, které je neurčité, není individuálně sjednáno a způsobuje významnou nerovnováhu práv a povinností obou stran," uvedl.