Velké změny v jednání českých bankovních klientů neočekávám, říká Vladimír Pikora z Next Finance

BP.com: O tom, že český bankovní sektor přestál krizi bez větších potíží, především díky sanaci skrze ČKA na přelomu tisíciletí, se toho napsalo hodně. Jak se ale bude bankovní sektor vyvíjet dál? Myslím, že bude pokračovat stávající proces. Menší banky se budou spojovat s většími a postupně bude ubývat subjektů na trhu. Navíc všichni budou čelit nové a v mnoha ohledech velmi přehnané regulaci. Vstoupit na trh tak bude těžší. Konkurence bude menší. Výsledkem globálních politických snah, budou vyšší ceny a méně spokojený zákazník. Půjčovat se bude méně a vše bude více obezřetné.   BP.com: Očekáváte spíše pasivní vyčkávání bank v následujících měsících, až se hospodářství nastartuje jinými kanály? Nebo zvýšenou aktivitu bank, jež by mohla pomoci nahodit ekonomiku? Banky budou globálně přidušeny. Banky rozhodně nebudou startovat ekonomiku. Budou vyčkávat, jak vše uvidí centrály ve Vídni, Frankfurtu a Paříží. Budeme v globálním vleku.   BP.com: Jsme vůbec z krize venku? Vývoj některých proměnných (např. cena zlata, maloobchodní tržby, vývoj Ifo…) neindikuje zrovna razantní odraz ode dna cyklu… Obávám se, že ekonomika sice poroste, ale růst bude v roce 2011 slabší, než je právě nyní. Globální ekonomika maličko zpomalí, k čemuž se navíc ještě přidají snahy všech vlád Evropy šetřit. Výsledkem nemůže být akcelerace. Vnější i vnitřní podmínky budou působit negativně. Nicméně o krizi už nemá smysl hovořit. Můžeme ale mluvit o zanedbatelném růstu.   BP.com: Je jasné, že se opět hodně hovoří o roli ČNB. Jak Vy hodnotíte její měnovou politiku v uplynulých 2 letech, především nastavení REPO? Mají nízké sazby vůbec cenu v situaci, kdy se skóringové požadavky bank zpřísňují, LTV se snižuje a úrokové sazby z úvěrů rostou kvůli rizikovým přirážkám bank? Repo sazba je zde hlavně pro fungování mezibankovního trhu. Její signální role je až sekundární. Díky nízké sazbě se podařilo během krize udržet mezibankovní trh na živu. Banky v ČR prošly krizí bez větších šrámů. Nicméně to neznamená, že vše chválím. Domnívám se, že v roce 2008 reagovala ČNB zbytečně pomalu. Ekonomika mohla dostat stimul rychleji. ČNB mohla začít snižovat sazby ihned s ECB. Zbytečně čekala. Na druhou stranu musíme připustit, že v říjnu 2008 se ještě mnoho lidí domnívalo, že se krize ČR vyhne. Co se týče úvěrového rizika, je pochopitelné, že vzrostla prémie za riziko a že se mnohé sazby pro konečné drobné klienty vzdálily repo sazbě. Kdyby tomu tak nebylo, už by řada lidí brojila, že jsou banky neobezřetné. Obezřetnost bude zaklínadlo příštích let. Ochota půjčovat bude nižší a banky budou k neochotě tlačeny globálně.   BP.com: Očekáváte však reálně i jiné dopady měnové politiky než na inflaci?   Samozřejmě vše souvisí se vším, takže vše, co řeknu, bude více či méně souviste s inflací. Já vidím dopad mimo inflaci, hlavně ve slabší koruně a větší stabilitě bank. Kdyby byla repo sazba vyšší, koruna by byla silnější a inflace ještě nižší. Kruh se tím uzavírá a jsme zase u inflace.   BP.com V souvislosti s krizí a problémy bank sílí požadavky po silnější vlně finanční regulace. Souhlasíte s názorem, že instituty bankovní daně, daně z finanční aktivity či daně z finanční transakce se odrazí především zvyšování cen finančního zprostředkování, ve zvýšené míře morálního hazardu a distorzích ve finančnictví? Myslím, že vše, co zmiňujete, je jen otázkou nastavení pravidel a vše tedy reálně hrozí. Co se týče morálního hazardu, tak ten nehrozí, protože tu už je a bude. Viděli jsme to v průběhu krize. Největší problém vidím v tom, že ať budou pravidla nastavena jakkoli, bude jen otázkou času, než někdo vymyslí, jak je obejít a být zase o krok dál než regulátor. Navíc si myslím, že americká krize měla jednu z příčin právě ve velké regulaci. Nejsem si proto jist, že vyšší regulace znamená bezpečnější bankovnictví. Poslední regulaci proto vůbec nevítám.   BP.com: Zvýšená regulace bude nepochybně tlačit na snižování rentability finančního sektoru (viz odhad Deutche Bank). Většina evropských bank je přitom součástí kapitálových trhů. Lze očekávat větší problémy s plněním kapitálových požadavků, potažmo s likviditou? Ne, regulace bude nastavena tak, že právě tyto ukazatele vyskočí nahoru na úkor jiných ukazatelů. Banky budou tedy bezpečnější, za cenu toho, že budou dělat méně businessu. Bankovnictví se bude s novou regulací řídit heslem, kdo nic nedělá, nic nezkazí. Tomu budou samozřejmě odpovídat nižší zisky a nižší bonusy. Cíl tak bude naplněn. Bonusy byly přece globálním leaderům trnem v oku.   BP.com: Pojďme blíže k tuzemským bankám. Myslíte si, že finanční krize zásadně změní jednání bank a finančních subjektů v odvětví? Například v cenové politice? Potvrdilo se totiž, že neúrokové výnosy jsou o poznání méně volatilní než výnosy z úrokových operací… Ano, bude to ve stejném duchu jako v celé Evropě. Všichni se budou držet trendu vyšší opatrnosti.   BP.com: Zato masivní změnu spotřebních návyků u tuzemských bankovních klientů, velmi konzervativních, pravděpodobně očekávat nelze… Myslím, že velké změny se nedočkáme. Pouze část lidí pochopila, že úvěry mohou být rizikové nejen pro banky. Řada lidí se zase začala dluhů bát. Dokud nezačne ekonomika růst, čekám klidnější období. Až začne ekonomika rychleji růst, zase se najdou „řízci“, kteří za provizi navezou řadu lidí do nových, zbytečných dluhů.   BP.com: Jak se díváte na zbytňující přesuny finančního zprostředkování z bankovního sektoru mezi nebankovní finanční instituce (úvěrové společnosti, „poradenské“ společnosti, oddlužovací společnosti…), z nich lze mnohé hodnotit jako ne zcela věrohodné? Tento trend vítám i nevítám. Na jednu stranu přesun mezi subjekty dodává trhu efektivitu. Velké kolosy nejsou pružné a nejsou tak dravé. Na druhou stranu zde vznikají některé překvapivě zbytňující subjekty, kde není v náplni činnosti jakékoli řízení rizika, ale jen a pouze prodej za všech okolností, což byl začátek americké krize, protože zde scházela tolikrát omílaná obezřetnost. Někteří lidé se stali běhači prodejních společností a slídí po potenciálních klientech. S psychologicky propracovaným marketingem nabízí produkty, kterým často kvůli svému vzdělání nemohou rozumět. Nicméně oni jim skálopevně, hluboce věří. Touto nezlomnou důvěrou pak přesvědčí další nešťastníky k tomu, aby koupili produkt, který nepotřebují, nerozumí mu a vlastně je pro ně často naprosto nevhodný. Důvěra prodejců, kterou úspěšně šířili, však nebyla ničím podložená. Čekám proto, že zde ještě vznikne mnoho problémů. To ale neznamená, že bychom měli všechno hnát zpět mezi stěny bank. Banky to prostě často neumí dost efektivně a je ekonomické některé činnosti přesunout z banky ven. Nicméně je pravda, že mimo banku je nutné si dávat více pozor. Co se týče důvěryhodnosti, tak to je vždy otázka. Lehman Brothers byli také pro mnohé důvěryhodní. Mnozí by jim asi věřili více než kdejaké středoevropské bance nebo společnosti a jak dopadli. To, že má někdo centrálu v Praze nebo Brně, neznamená, že je vždy méně důvěryhodný. Naopak – zná lépe místní prostředí a já mu často věřím více. Nelze ale paušalizovat.     (Foto: Next Finance)