Většina Čechů spoří pravidelně, ale ne optimálně

Devět z deseti lidí ví, že v případě penzijního připojištění a stavebního spoření mohou uplatnit státní příspěvek a daňové odpočty, ale už neví, že totéž jim nabízí také životní pojištění. „Z výzkumu vyplynulo, že české domácnosti zdaleka nejvíce uspořených peněz drží na prakticky nulově zhodnocených běžných účtech, místo aby je odkládaly na zajímavěji úročené produkty. Celých 12 % respondentů si myslí, že ke spořicímu účtu lze získat státní podporu,“ říká Marcela Suchánková, výkonná manažerka segmentu Spoření a investice ČSOB. Podle průzkumu téměř 20 % českých domácností na běžný účet měsíčně odkládá více než 5 tisíc korun!

  .

.

Průzkum dále ukázal, že i když Češi odkládají peníze na spořicí produkty, jejich rozložení není tak efektivní, jak by mohlo být. Například penzijní připojištění – třetina domácností na něj odkládá do 500 korun měsíčně, kdy ale nedosáhnou na plnou státní podporu, pětina zase částku nad 2 500 Kč, kdy už by mohla část peněz odkládat na další výhodné produkty, jako jsou spořicí účet, termínovaný vklad nebo podílové fondy.

Spořicí účet jako nástroj spoření však používá jen 41 % českých domácností, termínovaný vklad dokonce jen 8 %. Nejčastěji se měsíční úložka pohybuje kolem jednoho tisíce korun.Nejčastějším důvodem, proč Češi oba spořicí produkty nevyužívají, je mylná obava, že peníze nebudou mít kdykoliv k dispozici. „Přitom u spořicího účtu má klient peníze k dispozici do druhého dne a u termínovaného vkladu tvoří likvidní část dvacet procent naspořené částky,“ říká Marcela Suchánková z ČSOB.

Jako odpověď na tuto situaci spoření českých domácností se ČSOB rozhodla přijít s unikátní „kalkulačkou“ nazvanou Plán pro život. Ta je sestavena tak, že každému po zadání celkové částky, kterou může měsíčně pravidelně spořit, sestaví spořicí plán tak, aby mu přinesl co nejvyšší výnosy. Rozdíl v celkové uspořené částce v desetiletém horizontu se pak může pohybovat v řádu stovek tisíc, v horizontu 30 let dokonce v řádu statisíců (viz vzorový propočet na další straně). „Klient se po několika krocích dozví odhad zhodnocení u každého vybraného produktu či investice a kolik peněz bude mít k dispozici po několika letech, přičemž délku spoření si může libovolně měnit. Plán umožní i maximalizovat státní příspěvky a daňové odpočty,“ dodává Marcela Suchánková z ČSOB.

Součástí portfolia, tedy kolekce spořicích a investičních produktů, prostřednictvím kterých si lidé vytvářejí finanční rezervy, by podle Jana Barty, člena představenstva ČSOB Asset Management, a. s., investiční společnost, měly být také investice do podílových fondů. V současné době je podle průzkumu využívá pouze 12 % domácností, ale podle Barty by jejich podíl měl být při optimálním rozložení prostředků výrazně vyšší. „Češi z mnoha různých důvodů preferují kratší časové horizonty, proto to nadšení ze spořicích účtů. Tak mohou ošetřit především likvidní rezervu, „ale „dlouhé peníze“, které budou více a více potřebovat, vyžadují pestřejší a efektivnější skladbu strategií a produktů v portfoliu,“ říká Jan Barta.

Spořicí a investiční strategie každé domácnosti by se měla držet následujících zásad:

1/ Výše likvidní rezervy by měla pokrývat šestinásobek měsíčních výdajů + částku na pokrytí plánovaných výdajů v následujících dvanácti měsících.

2/ Na běžném účtu držet jen prostředky nezbytné pro pokrytí provozních výdajů, zbylou část rezervy směřovat na spořicí účet.

3/ Pravidelné spoření směřovat v první řadě na státem dotované produkty (penzijní připojištění, životní pojištění a stavební spoření), poté do fondů, kam je možné pravidelně investovat už od 500 korun měsíčně.

4/ Součástí efektivního plánu správy vlastních úspor by měly být všechny dostupné a ověřené strategie a dlouhodobé plánování. Pravidelně lze investovat od 500 Kč měsíčně. Jednorázové investice by měly být v souladu s investičním profilem klienta.