VIII. díl - Islámské bankovnictví – a jeho specifické i typické produkty

Islámské bankovnictví se vyznačuje existencí specifických a pro islám typických finančních produktů a služeb, které odpovídají filosofii a celkovému pojetí a zásadám islámu a islámského práva. Některé produkty jsou výrazně specifické a v Evropě se s nimi určitě nesetkáme. Jiné produkty zase v obměněné podobě v našem bankovním systému velmi dobře známo a používáme je.

Islámské bankovnictví funguje na základě doporučených transakcí, které jsou historické a plně v souladu se šaríjou. Tyto doporučené transakce se pak promítají do islámských bankovních produktů, jejichž (ne)vhodnost je posuzována odbornou komisí, složenou z právních expertů šaríji, kteří musí být jako odborné zázemí u každé (islámské) banky. Nezřídka kdy vhodnost produktů schvalují i náboženské autority – při Mezinárodní asociaci islámských bank pracuje Nejvyšší rada pro dobrozdání a šárijatský dozor.

Základní doporučené transakce - typické islámské bankovní produkty:

Mudáraba
• je základní doporučenou transakcí islámské banky
• jedna strana má know-how, druhá má peníze a obě strany se ve finále dělí o předem dohodnutý výnos z investice (nelze jej v průběhu měnit)
• ztráty jdou primárně za poskytovatelem zdrojů, ale zčásti se na nich (je-li dohodnuto) podílí i nositel know-how (nejvýše však 50%)
• klasický příklad: pasivní investice (výnosový účet)

Mušáraka
• obě strany poskytují kapitál a jedna navíc i know-how, opět se dělí o zisk dohodnutým způsobem, ale přínos ve formě know-how je ohodnocen navíc
• klasický příklad: developerský projekt, developer vloží část potřebné investice a know-how, banka jeho zdroje doplní a dělí se o výnos

Muráhaba
• třístranná smlouva mezi nositelem záměru, poskytovatelem finančních prostředků a vlastníkem technologie (know-how)
• výsledkem je pořízení díla pro objednavatele (nositele záměru) pomocí finančních prostředků od vlastníka technologie
• klasický příklad: nákup technologie (ománská firma chce vyrábět lodě a banka jim profinancuje výstavbu loděnice, jejíž technologii dodá na klíč Siemens)
• celá transakce musí být zcela transparentní (včetně přirážky financujícího subjektu)

Idžára
• poskytovatel finančních prostředků koupí od třetí osoby věc za účelem jeho pronájmu klientovi
• klient platí za pronájem daného zboží a poplatky musí být dopředu sjednané. Zakončení idžáry může být jak přenecháním majetku nájemci, pokud tak zněla dohoda, nebo může dojít k odkupu nebo může zůstat předmět i pořizovateli a záleží na jeho uvážení, jak jej dále využije
• po celou dobu pronájmu je zboží majetkem banky a v podstatě se jedná o operaci nejbližší našemu leasingu

Istisná (poddruh operace Salam)
• v obou případech se jedná o transakci, kdy si klient od agenta objedná věc, která v době poptávky ještě neexistuje; agent plní jak zprostředkovatelskou roli, tak roli financující strany
• salám: účelem je pořízení komodity, cena je zaplacena předem, tradiční komoditní obchody (nejčastěji zemědělská produkce)
• istisná: účelem je pořízení výrobku, cena je zaplacena předem nebo je splácena formou průběžných splátek, nejčastěji se objevuje v oblasti stavebních prací či výroby
• klasický příklad: dodávka (upravené) komodity, zemědělské produkty, ale i financování výroby (s nadsázkou výroba podle dodané dokumentace)
• klient nekupuje výrobky, ale financuje výrobu a produkce je jeho vlastnictvím

Qard hasan
• bezúročná půjčka pro klienta, který se ocitl v přechodné finanční nouzi, zpravidla proti zástavě; vzhledem k tomu, že musí jít o bezúročnou půjčku, tak v podstatě zaplatíte na začátku poplatek za vyřízení (nemusí být účtován) a následně už splácíte jen samotný dluh (není úrok, který by se třeba mohl časem měnit atd.
• u půjčky podnikatelskému subjektu, se banka většinou dohodne na kapitálové účasti v daném podniku po dobu trvání půjčky, jak pro kontrolu, tak i pro zástavu

Hawala
• jedna z nejstarších transakcí známá již od 9. století; od 11. století byla v muslimském světě dostupná de facto „globální“ síť hawalistů
• v podstatě je to šekový systém a lá Western Union, avšak bez uvedení konkrétního jména příjemce ani konkrétního místa výplaty
• hawaladar přijímá hotovost od odesílatele; spolupracuje se svými kolegy, obvykle příslušníky jedné rodiny či klanu, kteří se nacházejí v cílové zemi peněz, tito vyplatí danou částku složenou u původního hawaladara sníženou o administrativní poplatek, přičemž příjemce peněz se musí prokázat odpovídajícím způsobem (většinou heslem)
• v některých zemích dokonce nahrazuje nefunkční bankovní systém – např. v Somálsku drží vnitrostátní síť hawalistů Telecom Somalia, aby měl jak získat peníze za své služby
• dnes je tento systém považován za rizikový z bezpečnostního hlediska, protože jím bez vědomí oficiálních úřadů mohou proudit velké sumy prostředků na financování více či méně „vítaných“ zájmů
• za zmínku ještě stojí termíny sukuk (islámské dluhopisy určené především pro dlouhodobé investice se zajištěním výnosu bez porušení islámského práva, historicky jsou známé emise i z evropských států jako je Německo nebo Velká Británie) a takaful (islámské pojištění) označující další hojně využívané instrumenty islámského finančnictví

I. díl seriálu o islámském bankovnictví najdete ZDE!

II. díl seriálu o islámském bankovnictví najdete ZDE!

III. díl seriálu o islámském bankovnictví najdete ZDE!

IV. díl seriálu o islámském bankovnictví najdete ZDE!

V. díl seriálu o islámském bankovnictví najdete ZDE!

VI. díl seriálu o islámském bankovnictví najdete ZDE!

VII. díl seriálu o islámském bankovnictví najdete ZDE!