Vybírání bankovních poplatků je nedůstojná hra, kterou dobrovolně tolerujeme, říká Hanák


03. 04. 2011  10:02     ar     komentáře (0)

Jaroslav Hanák, prezident Svazu dopravy ČR a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, patří k hlasitým kritikům bankovních poplatků. Jakožto podnikatel totiž každodenně zažívá tvrdé až nepřístupné vyjednávání s bankami o možnostech financování podnikání, přičemž ke stejnému jednání o ceně za bankovní služby nemá možnost. "Dokud nepřijdou jeden nebo dva noví klíčoví hráči, nic se nestane," myslí si Hanák.





BP.com: Na fóru Zlatá koruna jste z pohledu podnikatelů kritizoval situaci v tuzemském bankovnictví. Můžete čtenářům zopakovat, co Vám nejvíce vadí? „Hodnotit postavení a přínos a především ekonomické osudy jednotlivých podnikatelů, zaměstnavatelů a živnostníků v porovnání s bankovními domy je nesmírně složité. Zatím co první skupina prošla i u nás od podzimu roku 2008 a někde dokonce až do dnešních dnů nesmírně složitou a náročnou cestou revitalizací a principiálních uskromňování, druhá skupina, která nastartovala zásadní krizi v USA i v EU, to pocítila zvláště na našem území velmi nepatrně. Navíc u bankovní skupiny chybí národní identita, neboť skoro všichni jsou jen dceřinými satelity svých matek ze základní „EU 15“, takže mnohem vstřícnější, zodpovědnější a zvláště profesionálnější v nabídkách služeb jsou jejich matky a co by si nikdy nedovolily vůči zákazníkům doma – viz bankovní poplatky – to v pohodě provádějí bez problémů či ostychu na nás v zemích střední a východní Evropy.“ BP.com: Některé bankovní poplatky jsou v porovnání se zahraničím skutečně neúměrné, zejména jde o to, že řada v zahraničí běžných transakcí je u nás zpoplatňována novými poplatky. Jak moc to zatěžuje nákladovou stranu firem? „Je potřeba říci, že jen malá část odvětví či oborů české ekonomiky a tím více našich především středních a menších firem (a to i díky způsobům privatizace z poloviny 90-tých let) je finančně tak silná, že se obejde bez dílčí nebo žádné potřeby služeb bankovních domů. Navíc potřeba provozních a především investičních prostředků většiny z nás je tak mimořádná, že nezodpovědně v podstatě skoro všichni tolerujeme tu nedůstojnou hru s námi ve vybírání bankovních poplatků skoro úplně za všechno, až po ty zcela nehorázné, jako jsou poplatky za vedení účtu, až třeba za poplatky z výběru z vlastního bankomatu. Pak se nedivme, že i naší vinnou jsou bankovní domy „v pohodě“ a rozhodující část zisků na našem území generují z našich „trpěných“ bankovních poplatků, a navíc možná sanujeme i výrazně horší výsledky některých matek.“ BP.com: Na serveru BankovniPoplatky.com jsme upozorňovali i na to, že ačkoliv pro komunikaci se státními institucemi (F.Ú., ČSSZ...) není nutné mít speciální "podnikatelský účet", většina bank toto podnikatelům ve svých obchodních podmínkách explicitně nařizuje. Podnikatelské účty jsou samozřejmě mnohem dražší než obyčejné běžné účty. Podle bank by tak každý živnostník měl mít podnikatelský účet a platit poplatky, i když jej třeba využije jen několikrát do roka. Vidíte vůbec nějakou vstřícnost ze strany bank k podnikatelům a firmám, jež jsou důležitými klienty? „Bankovní sektor a bankovní podnikání je opravdu „divnou parketou podnikání“. Podívejme se na smrtící konkurenci například u silničních dopravců, telekomunikačních operátorů či velkých obchodních řetězců. Tak tomu bohužel v bankovním podnikání není a střední či malý podnikatel dostává podobné „balíčky služeb“ skoro od všech důležitých hráčů. Dokud nepřijdou jeden nebo dva klíčoví hráči ze zcela „novou strategickou inovaci“, nic se tady nestane. A ta klasická rozběhlá a bohužel asi „moudře“ propracovaná hra od podnikatelských účtů až po ty nesympatické poplatky poběží stále dál a nám měsíc po měsíci budou narůstat náklady za služby bankovních operací, no a potom brzy přijde i převedení dopadů BASELU III především na nás či následně běžné občany. Zásadní obrat či „zázrak“ by mohla přinést jen nová a extrémně dravá konkurence se silně národní kartou, kdo ví?“ BP.com: Již několikrát proběhla médii informace o tom, že převedením účtu do zahraniční banky, například na Slovensko nebo do Německa, lze velmi významně ušetřit na nákladech za vedení účtu a užívání bankovních služeb. Pozorujete tento trend v praxi? „Bohužel je pravdou, že i nedávno zveřejněná analýza konkurenceschopnosti naší země potvrdila, že největšími problémy naší země jsou mizerná kvalita institucí, výrazná korupce především u veřejných zakázek, ale nejen tam, ale i kvalita dopravní infrastruktury či málo zodpovědná úroveň bankovních služeb. Přidáte-li k tomu neuvěřitelně složitou daňovou soustavu či mizernou flexibilitu trhu práce je už jen pro konstatování, že tisíce našich a dokonce i mimořádně úspěšných firem platí daně jinde a rovněž tak intenzivně hledá mimo naše území své peněžní domy.“ BP.com: Kritizoval jste i omezený přístup firem k bankovním úvěrům. Opravdu je situace tak špatná? Jak se stav Vašima očima vyvíjí za posledních několik let? Vidíte potenciál ke zlepšení? „Pro naše firmy je tato situace nesmírně složitá. Na jedné straně stojí přísná pravidla poskytování úvěrů (zpravidla formulovaná matkami, bez nějaké větší možnosti kreativity zdejších poboček), a ta se určitě ještě výrazně zpřísní díky finanční regulaci bank (zatím BASEL III, ale mohou přijít další regulace), jak zaznělo velmi důrazně na tradiční ZLATÉ KORUNĚ. A na druhé straně jsme to my, po největší ekonomické krizi po roce 1989, kdy velké většině našich firem poklesl obrat, velkou část svých rezerv jsme obětovali pro přežití a nyní s náznaky oživení budeme potřebovat hodně finančních zdrojů nejen pro provozní financování, ale hlavně na inovace a nákup moderních investic. Bohužel i nemalé dluhy máme i ke svým zaměstnancům. A nyní zajděte do kteréhokoliv bankovního domu s výsledovkami a rozvahami za poslední dva roky a chtějte výrazně více finančních prostředků, pokud možno vzhledem k sazbám ČNB levněji než před dvěma lety. Bohužel jméno takového bankovního domu já zatím neznám, nebo mě zapomněli oslovit!“ BP.com: Myslíte si, že sílící tlak na náklady (konkurence, cena ropy, zvýšená SpD z pohonných hmot, zavedení mýta na silnicích nižších tříd, atd.) přinutí podniky jednat a optimalizovat situaci v oblasti bankovních služeb? „Tato otázka souvisí s těmi předchozími body. Zapomněl jste na týden nemocenské navíc, který platíme, a hlavně na dopady všech vládních – zatím jen velmi hrubě rozpracovaných – reforem, které na naše firmy budou mít dva zcela zásadní dopady, a oba negativní. Jednak to, co doválcuje vládní „118“ v poslanecké sněmovně, na jedné straně a na straně druhé s čím přijdou na nás naši zaměstnanci s odvetou za vládní reformy ve svých mzdových a dalších požadavcích v kolektivních vyjednáváních, především v letech 2011 a 2012.“


Vybírání bankovních poplatků je nedůstojná hra, kterou dobrovolně tolerujeme, říká Hanák

Diskutovat (0)


Bankám jsme v tomto roce na poplatcích již celkem zaplatili

12459114016

Certifikovaný kalkulátor poplatků

Jednoduše si vypočítejte své bankovní poplatky

Kalkulátor

Číslo týdne

300


ČÍSLO TÝDNE - 300 právě tolik miliard korun odeslaly tuzemské společnosti svým zahraničním vlastníkům ve formě dividend. Většina zisku těchto firem tak skončila v zahraničí.


Kurzovní lístek Citfin

Země Měna Deviza střed
Kurz EUR Euro 1 EUR 25,3210
Kurz USD Americký dolar 1 USD 23,4030
Kurz PLN Złoty 1 PLN 5,8690
Kurz GBP Libra šterlinků 1 GBP 29,5540
Kurz CHF Švýcarský frank 1 CHF 25,8400
Kurz HUF Forint 100 HUF 6,4150
Kurz RON Rumunské nové leu 1 RON 5,0907
Poradna


Komplexní a objektivní hodnocení bank působících na českém trhu. Hodnotit můžete také Vy! Více