Vysoká inflace bude letos škrtit platy. Chtěli jsme to?

Hlavním cílem intervencí České národní banky bylo zvýšení inflace a zabrání deflace, tedy snižování cen v ekonomice. To byl také hlavní důvod intervencí. Výsledkem je, že sice nedošlo k deflaci, ceny rostly jen mírně, ale v současné době inflace vystupuje do poměrně vysokých hodnot. Aktuálně činí inflace 2,6 procenta a je tak už o 0,6 procentního bodu vyšší než Česká národní banka předpokládá. Navíc může růst cen akcelerovat a dosáhnout až k hranici 3 procent. 

Česká národní banka sice může slavit, ale občané rozhodně ne. Vysoká inflace není pro občany a jejich peněženky výhodná z žádného důvodu. Sporný je i přínos inflace pro ekonomiku a její růst. 

Jaký má inflace vliv na úspory

Vliv inflace na úspory je zásadní. Vysoká inflace totiž rychleji znehodnocuje úspory. A jelikož jsou Češi národ spořivý a mají na svých účtech naspořené prostředky vyšší než jeden bilion korun, je pro ně inflace velmi škodlivá. Při současné inflaci kolem 2,6 procenta, přichází běžný Čech, který má své prostředky uložené na běžném účtu s nulovým úrokem o 2,6 procenta hodnoty úspory. Na první pohled se nejedná o výrazné znehodnocení. Na druhou stranu pokud máte prostředky uloženy dlouhodobě, dosáhne během čtyř let znehodnocení úspor více než 10 procent. Na každé tisíci koruně na účtu přijdete během čtyř let o cca sto korun a to není málo. 

Inflace navíc nemá důsledky, které předpokládá ČNB a staré teoretické ekonomické poučky. Pokud ceny rostou, lidé zboží nenakupují více, ale méně. Lidé o dražší zboží zájem nemají a očekávání dalšího růstu ceny na této skutečnosti nic nemění. Naopak zboží, které zlevní, lidé nakupují masově, což dokazují i slevové akce obchodních řetězců. 

Inflace znehodnocuje i nárůst mezd

Inflace neznehodnocuje jen úspory, ale také snižuje hodnotu nárůstu mezd. Pokud vezmeme v úvahu aktuální nárůst mezd v tuzemské ekonomice, které se pohybují od 4 do 5 procent, pak inflace z této hodnoty ukrajuje více než polovinu. Reálná hodnota nárůstu mzdy tak představuje nikoliv 5 procent, o něž naroste částka na výplatní pásce zaměstnanců, ale o reálně o pouhá 1,5 až 2,5 procenta, což je velmi nízký nárůst mezd. A to i za současné situace rekordně nízké nezaměstnanosti v České republice. 

Vysoká inflace tak ohrožuje reálný růst mezd a snižuje tak efekt tohoto nárůstu. Dalším důsledkem vysoké inflace je, že mzdy se i při relativně vysokém nominálním nárůstu kolem pěti procent vůbec nepřibližují hodnotám mezd u našich západních sousedů a rozdíl v příjmech za této situace i nadále roste.