Z úspor se vypařilo 45 miliard (HN)

Vysoká inflace letos nebývalou měrou ničí Čechům úspory. Podle výpočtů, které HN provedly spolu s ekonomy českých bank, inflace od začátku roku sebrala z úspor na bankovních účtech už přibližně 45 miliard korun.

V přepočtu na průměrného Čecha to je ztráta čtyř a půl tisíce korun, za které by třeba šlo jet na týden autobusem do Chorvatska.

Od začátku roku ceny v Česku stouply o 4,1 procenta, což je nejvyšší růst za posledních devět let. Úroky na bankovních kontech ale v průměru činí jen 1,3 procenta ročně. Běžné účty vynášejí ještě o polovinu méně. Vydělat se skoro nedá Proti růstu cen se však lidé v Česku v podstatě nemohou bránit, protože letos se nedá skoro na ničem vydělat. Kvůli světové finanční krizi klesají ceny akcií a akciové fondy jsou od začátku roku v minusu vesměs přes deset procent. Penzijní fondy letos za celý rok stěží vydělají přes tři procenta.

Jedinou možností, jak zhodnotit peníze, je riskovat. Makléřské společnosti třeba nabízejí čím dál víc produktů zaměřených na investice do surovin, a to i menším střadatelům. Ceny ropy stouply od začátku roku (v dolarech) o 45 procent, rychle rostou i ceny potravin, uhlí nebo vzácných kovů.

Růst cen energií, vyvolaný zčásti spekulacemi a zčásti skutečnou poptávkou bohatnoucí Číny a Indie, je jedním z hlavních důvodů vysoké inflace. Dalším jsou zdražující potraviny, ale i vládní reforma. Podle analytika Raiffeisenbank Aleše Michla si Topolánkova vláda nemohla z tohoto pohledu vybrat pro svůj reformní balík horší rok než ten letošní.

"Kdyby byla inflace nulová, ušetřili by Češi letos na nákupech přibližně šedesát miliard," vypočetl hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Ten, kdo inflaci letos zaplatí nejvíc, budou firmy, jimž zdražují energie a tlak na mzdy je nejvyšší v tomto desetiletí. Za rok bude lépe Meziroční inflace v květnu dosáhla vysokých 6,8 procenta a centrální banka se usilovně snaží Čechy přesvědčit, že do roka růst cen viditelně zvolní. "V létě a na podzim letošního roku by se inflace mohla dočasně vrátit nad sedm procent kvůli zvýšení spotřební daně u cigaret a kvůli růstu cen pohonných hmot i zemního plynu. V roce 2009 by měla klesnout a v průměru dosáhnout zhruba tří procent," řekl HN šéf statistické a měnové sekce ČNB Tomáš Holub.

V podobném tónu včera mluvil člen bankovní rady Vladimír Tomšík. Pro agenturu Reuters uvedl, že je vidět řada inflačních tlaků, proti nimž by banka zasáhla zvýšením úroků, ale že proti růstu cen nyní působí nevídaně tvrdá koruna.