Za sportovní aktivity svých dětí Češi utrácejí stejně jako za telefon a restaurace

Nejnákladnějšími sporty jsou z pohledu rodičů lední hokej a lyžování. „Důvodem je nutnost sáhnout poměrně hluboko do kapsy a pořídit dětem speciální výstroj a doplňky. Ani částka za členské příspěvky a poplatky za tréninky není zanedbatelná,“ říká výkonný ředitel Řízení segmentů Poštovní spořitelny Aleš Pospíšil. Pokud rodiče podporují své děti ve sportu s vyhlídkou toho, že z nich budou příští olympionici, musejí počítat s adekvátními výdaji. „Průměrné náklady na jednu disciplínu u olympijských sportů jsou 6400 korun za rok. Nejdražší je akrobatické lyžování, kde je nutné dítěti nechat vyrobit na míru i speciální lyže. Naopak nejlevnější jsou sporty nevyžadující náročné vybavení, jako například volejbal,“ dodává Aleš Pospíšil.

Sport si nejčastěji vybírají samy. Jejich přání vyslyší 55 % rodičů. Nejčastěji vítězí fotbal, následovaný atletikou a florbalem. „Fotbal vede také z toho důvodu, že rodiče myslí i na možnost budoucí profesionální kariéry. Další dva zmíněné sporty, tedy atletika a florbal, jsou vybírány pro jejich relativně nízké náklady, které nepřekročí 500 korun měsíčně,“ doplňuje Aleš Pospíšil. Pro rodiče je důležitá také snadná dostupnost sportoviště. Nechtějí ztrácet doprovázením dětí příliš času. Čím vyšší příjmy rodiče mají, tím častěji děti sportují. Zároveň ale platí, že významně více se sportu věnují potomci sportujících a vysokoškolsky vzdělaných rodičů. „Není divu, že lidé, kteří sami sportují, daleko častěji ke sportu vedou i své děti. Navíc jsou ochotni jim měsíčně přispět na sportovní aktivity vyšší částkou,“ dodává Aleš Pospíšil a upřesňuje: „Rodiče nesportovců mají o celkových nákladech zkreslená očekávání. Myslí si, že je sportování bude stát víc peněz, než je tomu ve skutečnosti. Třetina dokonce očekává, že by sportovní aktivita dětí byla pro rodinu finančně neúnosná, a proto je v ní nepodporují.“

Rodiče dětí, které v současné době nesportují, ve většině případů nevylučují, že by své dítě v budoucnu v těchto aktivitách podporovali a přihlásili jej do nějakého sportovního klubu. Jen 13 % tuto možnost zcela odmítá. Rozhodnutí totiž nechávají na dítěti, nebo nemají peněz nazbyt. „Jednoznačně se ukázalo, že největším problémem spojeným se sportováním dětí nejsou peníze, ale nedostatek času rodičů. Tento problém mají především mladí rodiče ve věku 25 až 34 let,“ uzavírá Aleš Pospíšil.