Zachráníme, ale znárodníme (Ekonom)

Novelu zákona o bankách měl na programu jednání ve středu 22. července senát. Účinnosti nabude dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, možná již v srpnu, ale spíše v září.
Česká národní banka (ČNB) dokázala pro případ řešení krizové situace prosadit do novely zákona o bankách pravomoci, které snesou srovnání s možnostmi německé či britské centrální banky. Téměř v duchu žebříčků sledovanosti giganticky nastoupivší další potterovské série Princ dvojí krve bude centrální banka vystupovat v roli pomocné i trestající ruky současně. Bude moci s větší razancí než dosud zasáhnout v případě velkých obtíží finančního ústavu a získat v něm pro stát stoprocentní majetkový podíl i s pravomocemi souvisejícími s jeho řízením. Guvernér Zdeněk Tůma sice zrovna nepřipomíná Severuse Snapa, (třeba podobnost mezi Hagridem a některým z členů bankovní rady by nebylo těžké najít), ale účinnou zbraň má tentokrát jednoznačně v hrsti. Zkušenosti s krachy bank v devadesátých letech se v ČNB při přípravě novely zjevně neminuly účinkem. V té době zachraňovala vláda bankovní sektor s náklady kolem čtvrt bilionu korun. Pro srovnání, nyní objem aktiv bank působících na českém trhu přesahuje čtyři biliony korun. Tehdejší kabinet šel cestou navýšení akciového kapitálu bank státem výměnou za zvýšení státního podílu. Většina těchto kroků ovšem končila u soudu, protože takové usnesení valné hromady obratem napadli žalobami menšinoví akcionáři, kteří nechtěli přijít zkrátka. Od bank nakonec odkoupila špatná aktiva státní Konsolidační banka, a to za netržní ceny. Z následné privatizace stát získal méně, než do bank vložil, zatímco původní menšinoví akcionáři zářili štěstím. Jejich podíl se takovýmto postupem nenaředil, naopak ze ztrátové investice udělal lukrativní byznys.

Už ne zadarmo

Nový zákon by měl ochránit vkladatele, ale též státní kasu a daňové poplatníky. Je však i varováním vlastníkům bank, že pomáhat jen tak se příště už nebude. Že státní pomoc sice v případě tísně přijde, ale bude bolestivá, neboť se při ní bude přicházet o kontrolu nad bankou.
"Novela je reakcí na krizi, umožňuje centrální bance pružněji reagovat na problémy bank," říká Miroslav Singer, viceguvernér ČNB. "Smyslem novely zákona o bankách je dát ČNB jako regulátorovi bankovního trhu dostatek pravomocí k tomu, aby mohla rychle a flexibilně reagovat na případné budoucí krize českého bankovního sektoru," vysvětluje Ondřej Petr, partner advokátní kanceláře Havel & Holásek. "Jde o nástroj běžný ve vyspělém světě, který slouží k rychlému uklidnění trhů v případě nenadálých událostí, vnímáme jej proto jako prospěšnou věc," uvedl výkonný ředitel České bankovní asociace Josef Tauber.

Souboj o podíl

Oč jde? Novela zavádí koncept takzvané bridge bank, který umožní rychlé převedení banky v problémech na banku stoprocentně vlastněnou státem - takzvanou banku zvláštního určení, která bude pro tento účel založena a získá bankovní licenci. A to zejména tehdy, kdyby na trhu neexistoval peněžní dům, který by ji byl ochoten převzít. Zahraniční vlastníci bank, které působí na českém trhu, tak v případě velkých finančních obtíží mohou očekávat pomoc ze strany centrální banky, respektive státní kasy. To vše ale s vědomím, že o své majetkové podíly a kontrolu nad bankou mohou přijít, což pro ně bude jistě důležité v situaci, kdy by se do problémů dostala mateřská banka a odčerpáním peněz z české "odnože" by se chtěla finančně hojit. Návrh také obsahuje řadu upřesnění, která umožňují České národní bance pružně reagovat na aktuální situaci v konkrétní bance. Může jí zabránit učinit rozhodnutí, která by měla negativní vliv na její finanční stabilitu nebo na zájmy jejích klientů. Zjednodušení procesu navýšení kapitálu by mělo bance v problémech umožnit, aby si chybějící kapitál co nejrychleji opatřila. Podle Ondřeje Petra nejde o opatření reagující na jakékoliv současné potíže sektoru, ale spíše o reakci na světový finanční propad posledních dvou let a zkušenosti s řešením krizových situací bank. Ty ukázaly mimo jiné, jak důležité pro ochranu vkladatelů, ale hlavně stabilitu celého sektoru je, aby ohrožený finanční ústav mohl alespoň v omezeném rozsahu nadále fungovat.

Dobrá banka, špatná banka

Novela nebyla připravena v izolaci, k jejímu návrhu se vyjadřovala i Evropská centrální banka. Její prezident Jean-Claude Trichet považuje za nezbytné využít institutu znárodnění v případě, kdy je to nutné pro udržení banky, která se dostala do velkých potíží, a v dané době neexistuje na trhu subjekt ochotný ji převzít a navýšit její kapitál. "Cílem je zajistit co nejrychlejší dodání reálných peněz do banky, která má problémy, při zachování maximální transparentnosti a nestrannosti při navyšování základního kapitálu," uvádí Trichet ve svém stanovisku k české novele. Současně zdůrazňuje, že tato pravomoc by měla být svěřena centrální bance na omezenou dobu. Ten, kdo banku v potížích převezme, přitom musí zajistit plynulé pokračování klientských vztahů. Vysoká ochrana vkladatelů je v novele zajištěna zjednodušením převzetí dluhu. Jedním ze způsobů řešení krizové situace banky je totiž její rozdělení na zdravou část, která bude nadále provozována, a špatnou část, jež bude zlikvidována. Do té zdravé podle Petra budou moci být převedeny závazky vůči vkladatelům, popřípadě dalším věřitelům bez souhlasu zúčastněných věřitelů, což dosud není možné.

Po vzoru Británie a Německa

Institut znárodnění v době krize byl použit například v Británii. Tamní vláda loni sáhla k plnému znárodnění dvou velkých bank - Northern Rock a Bradford & Bingley - a částečně znárodnila takové obří bankovní domy, jako jsou Royal Bank of Scotland, Lloyds nebo HBOS, které dostaly finanční injekce výměnou za vládní podíl. Scénář pomoci Northern Rocku sestával především z převzetí špatných úvěrů státem a prodeje poboček konkurenčním bankám. Pro zajímavost nedávno přijatý anglický Banking Act 2009 obsahuje jak institut bridge bank, tak převod vkladatelů na "novou" banku stejně, jako je tomu v české novele.
Cestu ke znárodnění má volnou zřejmě i největší německý hráč na trhu nemovitostí - Hypo Real Estate s aktivy ve výši přes čtyři stovky miliard eur. Kvůli ztrátovým obchodům s americkými cennými papíry loni prodělal 5,5 miliardy eur. Spolková vláda mu poskytla další tři miliardy eur výměnou za navýšení svého vlastnického podílu na 90 procent. Ten stačí k vytěsnění drobných investorů. Americká vláda řešila finanční krizi především vytvořením obřího fondu na odkup špatných aktiv (trouble asset relief programme, TARP). Hlavním cílem programu TARP, který má k dispozici 700 miliard dolarů, je poskytnout finančním společnostem kapitál, jenž podpoří úvěrování a zlepší stav ekonomiky. Americké ministerstvo financí už dalo letos v polovině června deseti předním americkým bankám souhlas k tomu, aby začaly předčasně splácet získanou finanční pomoc. Většina z nich poté odkoupila zpět opce na své akcie, které vláda získala výměnou za finanční injekci. Banky se snaží vrátit vládní prostředky v co nejkratší době kvůli omezením, které jsou s tímto kapitálem spojeny (například přísné limity na odměny managementu).