Zdroj: Právo
Datum: 13.05.2006
Název: Zisky bank rostou, ale poplatky se nesnižují
Ročník: 16
Číslo: 111
Autor: Jakub Svoboda
Str.: 01 - Celostátní
Pořadí: 03
Rubrika: Titulní strana
Oblast: Tisk celostátní
Zpracováno: 13.05.2006 06:40:27
Identifikace: PR20060513000003
Text:
Výdělky ústavů v ČR mizí v kapsách zahraničních vlastníků
Zisky největších bank v Česku se rok od roku zvyšují. Poplatky, které citelně znehodnocují nízkoúročené vklady na běžných účtech, ale loni neklesly. Naopak, za některé služby si bankéři
nechávají zaplatit víc než před rokem. Navíc proti loňsku o něco zdražily hypotéky či hojně využívané kontokorenty.
Většina bankovních poplatků nedoznala za poslední rok žádných změn. Například Česká spořitelna si dál účtuje na českém trhu běžnou cenu 6 Kč za výběr z vlastního bankomatu. Mateřská Erste
Bank v Rakousku přitom nechce za tuto službu nic. Komerční banka zdražila proti loňskému únoru u běžného účtu výběr hotovosti u přepážky z 50 na 60 korun a jednorázový příkaz u přepážky z
10 na 20 Kč. ČSOB zase zvedla poplatek za vedení osobního účtu z 30 na 50 Kč.
Vysoké poplatky přetrvávají ale i u ostatních domácích bank. Všechny bez výjimky se nyní snaží klienty nalákat na přímé bankovnictví (komunikace člověka s bankou prostřednictvím internetu
či mobilního telefonu), což je pro zákazníka pohodlnější než stále chodit na pobočku a současně to bance významně šetří náklady.
Ale i za tyto služby se platí. Například rakouský zákazník Erste Bank, který má k dispozici internet, však pomocí počítače může například provést převod z konta na konto zcela zdarma.
Vyšší než jinde
Stále platí, že základní poplatky za bankovní služby jsou v okolních zemích podstatně nižší než u nás.
(Pokračování na str. 4)
Zisky bank rostou, ale poplatky nesnižují
(Pokračování ze str. 1)
Některé z nejběžnějších, například poplatky za příchozí platby nebo výběry hotovosti z bankomatu či u přepážky, většina německých a rakouských klientů vůbec nezná. Ti přitom mají pětkrát
vyšší příjmy než Češi.
Banky v ČR jsou podle průzkumů také až několikanásobně ziskovější než jejich mateřské ústavy v zahraničí. Z toho ale profitují především zahraniční akcionáři.
Některé bankovní domy totiž začaly svým vlastníkům proti dřívějšku vyplácet celý svůj zisk. Dříve vysoké poplatky v Česku často zdůvodňovaly potřebou investic do technologií, budov a
školení personálu a větší část vydělaných peněz zde skutečně reinvestovaly. Dnes už to však až na výjimky neplatí.
ČSOB letos rozdělila mezi své akcionáře 10,3 miliardy korun, tedy celý svůj loňský rekordní zisk, i část nerozděleného zisku z minulých let. Majoritní akcionář, belgická banka KBC, která z
toho dostane asi devět miliard, chce podle mluvčího ČSOB Milana Tománka shromáždit kapitál, aby jej investovala do svých finančních ústavů ve střední Evropě.
Také Komerční banka vyplatí vlastníkům v čele s francouzskou Société Générale celý loňský výdělek 9,1 miliardy Kč a navíc 352 miliónů ušetřených v předchozích letech.
Česká spořitelna, letos zaplatí na dividendách stejně jako loni 4,6 miliardy. Loni zvýšila svůj zisk na rekordních 9,13 miliardy korun.
Potřeba silných ročníků druhé poloviny sedmdesátých let zajistit si ubytování motivovala všechny hypoteční banky v ČR, aby upůjček na bydlení nabídly výhodnější podmínky než v zahraničí.
Umožnily jim to ale hlavně nízké sazby ČNB.
Častý argument bankéřů, že vlastně klientům úrokové sazby uhypoték dotují a kompenzují jim tak vyšší bankovní poplatky, proto podle analytiků neobstojí. Na mezibankovním trhu jsou nyní
pouze dvouprocentní úroky. Proti tomu nejlevnější půjčky na bydlení, které jsou přitom z pohledu bank dobře zajištěné, se úročí čtyřmi procenty.
Banky teď těží i ze spotřebitelských úvěrů a kreditních karet.
|