Úrok pod 2 procenta je dnes už skoro standardem. Ano, mluvíme o hypotékách, které jsou v současnosti rekordně levné a dostupné. Právě levné hypotéky se v posledních třech letech podílejí na růstu poptávky po nemovitostech, zejména bytech a domech určených k bydlení.
Stejný hypoteční boom jsme zažívali v letech 2006 – 2008, kdy na konci tohoto období došlo k prasknutí hypoteční a cenové bubliny u nemovitostí. Hypotéky se zasekly, ekonomika začala klesat a až o čtvrtinu propadly ceny bytů a domů. Lidé tak z ničeho nic vlastnili nižší hodnotu, než činila hodnota úvěru, který na nemovitosti vázl. Pro banky to pak byl velký problém, protože velká část hodnoty zástav se propadla a banky tak neměly řádně kryté své úvěry. Naštěstí však tato krize nebyla v České republice tak hluboká jako v zahraničí a nedošlo k zásadnímu narušení platební morálky klientů.
Většina klientů se tak přes krizové období i pokles hodnoty jejich nemovitostí přenesla a nyní se i díky hypotékám vrátily ceny nemovitostí zpět k úrovním, které měly před sedmi lety. Krize však přinesla i jedno ponaučení. Velký boom hypoték a půjček, které nafukují uměle poptávku, zvyšují také uměle ceny. Prostřednictvím hypoték se tak vytváří fiktivní kupní síla, která je ve skutečnosti jen iluzorní a ta následně zvyšuje ceny nemovitostí nad jejich skutečnou reálnou hodnotu.
Ceny nemovitostí jsou tak v současnosti taženy výlučně nárůstem objemu hypoték a tedy zájmu, který vytváří dlužníci bank. Do určité hranice je samozřejmě poptávka vytvořena úvěry potřebná. Jakmile však překročí určitou hranici, stává se výrazně škodlivou a to jak pro klienty, tak pro banky.
Můžeme se sice radovat z nízkých úroků u hypoték, které zvyšují jejich dostupnost, na druhou stranu musíme být opatrní. Velký vliv zde jako protiváha hraje ještě stále poměrně nízký růst mezd, který trvá již několik let. Před dvěma lety ještě navíc docházelo k poklesu reálných mezd. Tato skutečnost do určité míry snižuje hlad po hypotékách. Ne každý kdo ještě hypotéku nemá, si ji totiž může z důvodu absence růstu mezd dovolit.
To je také velký rozdíl proti roku 2008, kdy ještě mzdy rekordně rostly. ČNB, vláda i banky by tak měly pečlivě sledovat míru a rozsah hypoték tak, aby poptávka po nemovitostech zůstala vyvážená a nenafukovala nadměrně a spekulativně ceny nemovitostí.
