Zásah České národní banky, který v listopadu roku 2013 oslabil tuzemskou korunu o téměř deset procent, byl pro mnoho ekonomů i veřejnost šokem. Z úrovní kolem 25 korun za euro, která měla tendenci neustále posilovat, se kurz oslabil na 27 korun za euro a více.
Oficiálním důvodem oslabení měny bylo nastartování inflace, která měla dále povzbudit ekonomiku a zabránit plíživému poklesu cen. Po dvou letech od spuštění intervencí, které jsou stále aktivně ze strany ČNB realizovány, již můžeme toto opatření hodnotit.
Oslabení koruny výrazným způsobem přispělo k současnému rekordnímu růstu ekonomiky České republiky. Růst je v České republice nejvyšší v Evropě a činí 4 procenta za první pololetí. Za celý letošní rok je pak odhadován na 3,5 procenta. Na růstu se přitom podílely nejvíce právě složky hospodářství, které byly oslabením koruny ovlivněny nejvíce. Největší přínos k růstu měl export. Export získal díky oslabení koruny jednoznačnou a velkou výhodu. Konkurenceschopnost tuzemského průmyslu a exportérů se tak zvýšila. Dokazuje to právě nárůst exportu i přebytku obchodní bilance. Dalším významným faktorem, který přispěl k růstu ekonomiky je zvýšení útrat domácností. Lidé tak utrácejí a nečekají na budoucí pokles cen. Inflace je navíc stále mírná a umožňuje občanům zvyšovat objem svých útrat.
Ekonomové se tak shodují, že současný růst nestojí pouze na růstu průmyslu, ale i na útratách domácností a vlády, tedy konečné spotřebě. Díky úspěšnosti exportu se zvyšují i investice. Slabá koruna a tedy i nízké náklady na výrobu a mzdy je lákává i pro nové zahraniční investory, kteří dále zvyšují objem výroby i vývozu.
Je tedy zřejmé, že opatření ČNB k oslabení koruny, přispělo velmi významným způsobem k růstu ekonomiky, který zažíváme. To vše navzdory tomu, že jsme jako občané ČR ve srovnání s okolními zeměmi, přechodně zchudly.
