Švédsko chce být průkopníkem kratší než 40 hodinové týdenní pracovní doby, která je v Evropě, stejně jako v České republice standardní. Osm hodin denně tak musí tuzemští zaměstnanci trávit v práci. Jedná se o třetinu všedního, pracovního dne. Švédové chtějí naopak postupně zavést šestihodinovou pracovní dobu, což by představovalo 30 hodin týdně. Rozdíl v rozsahu pracovní doby je zcela zjevný a zásadní.
Švédsko přitom není první, kdo ke zkrácení pracovní doby přistupuje. Již před deseti lety zavedla 36 hodinovou týdenní pracovní dobu Francie. I v této zemi však diskuse nad prospěšností tohoto opatření stále probíhají. V každém případě však ani pravicové vlády k omezení pracovní doby nepřistoupily a tak se dá předpokládat, že tato doba je už určitým standardem a konsensem ve Francii.
Snížená pracovní doba se jeví jako překážka růstu ekonomiky. Nižší pracovní doba znamená nutnost vyšší zaměstnanosti a tedy i nižší tlak na růst platů. Je přitom sporné, zda nízká pracovní doba, může uchovat produktivitu práce daného zaměstnance. Vyšší zaměstnanost pak také může vést k vyšším nákladům na platy a povinné odvody, které musí zaměstnavatelé odvádět za své zaměstnance.
Na druhou stranu ale je nižší pracovní doba je pro zaměstnance komfortní a zvyšuje bezesporu kvalitu života. Ve chvíli, kdy je v současné době vše měřeno penězi a hmotnými hodnotami je kratší doba v zaměstnání zajímavým benefitem. Lidé tak mají větší prostor a čas pro vlastní realizaci, čas pro trávení s rodinou, čas trávený svými zájmy a koníčky. Lidé s kratší pracovní dobou jsou navíc dle průzkumů motivovanější a výkonnější. Snaží se totiž kratší čas pracovní doby maximálně a efektivně využít tak, aby stihl veškerou určenou práci a úkoly. Naopak i z našich podmínek známe mnoho případů, kdy zaměstnanci osmihodinovou pracovní dobu tráví na internetu, čtením časopisů, nebo diskusí s kolegy. Dlouhá pracovní doba tak může snižovat koncentraci zaměstnance a nutí ho v práci odsedět, i když má například celou plánovanou práci již hotovou.
Test šestihodinové pracovní doby, který se ve Švédsku plánuje, bude i pro další země velmi zajímavý a její výsledky, pokud budou pozitivní, mohou být inspirací i pro jiné země světa. Komu by se nelíbilo přijít v osm hodin do práce a ve dvě hodiny jít domů? Na druhou stranu za tuto výhodu musí odevzdat zaměstnanec v pracovní době maximum.
Je jasné, že kratší pracovní doba není a to zejména v podmínkách České republiky aplikovatelná plošně. Existují však obory, kde by se kratší pracovní doba velmi dobře uplatnila.
