Optimální vzdělávací systém, který zatím nereflektuje potřeby trhu práce a zaměstnavatelů kritizoval jako jednu z překážek budoucího vyššího růstu ekonomiky na semináři i premiér Bohuslav Sobotka. Stejně jako čtenář zatím nevidíme žádné konkrétní, jasné a rázné kroky, které mají tento velmi neuspokojivý stav zlepšit. Kroky ke zlepšení stavu bohužel ještě nebyly ani zahájeny a vzhledem k tomu, že výsledky budeme moci hodnotit se zpožděním mnoha let, je každý odklad nepříjemný a dále tak prodlužuje problémy naší ekonomiky.
Komentář Petra Kolinka:
Pan předseda vlády kritizuje naše školství, které produkuje další nezaměstnané a obory o které není zájem, ale přitom s tím vůbec nic nedělá. Lidé už z principu odmítají posílat děti na učební obory, nebo technické obory, které jsou obecně zatracované jako velmi náročné, s vysokou úmrtností. Stát přitom neudělal nic, čím by motivoval děti a rodiče aby se těchto oborů přestaly bát. Stát měl taky zasáhnout proti školám, které nezaměstnané vychovávají. Proč se vůbec dopustilo, aby vzniklo tolik obchodních akademií, manažerských škol apod.? V každém okrese jsou minimálně dvě a to není normální. Když takové lidi nepotřebujeme, tak proč se tolerují školy, které je vychovávají a ještě v takovém rozsahu a množství? Soukromé školy navíc i dle mé zkušenosti umožňují vystudovat lidem, kteří by si to vůbec nezasloužili a ani na to nemají.
Reakce naší redakce:
Problémy nevidíme jen na středních a vysokých školách, které přímo produkují absolventy, ale také na základních školách. Dle mého názoru je systém vzdělávání na školách strnulý, teoretický a výběr předmětů je velmi zcestný. Základní a často ani střední školy nepřipravují své žáky a studenty na praktický život. Nezohledňují jejich přednosti, zájmy a vlohy. Preferuje se všeobecné vzdělání a přehled o vše možném, ale vše v povrchní formě, bez hloubky a pochopení věci. Proč nutíme dítě, které má předpoklady a zájmy o humanitní věci – rádo čte, zajímá se o historii, zeměpis a literaturu, aby provádělo chemické vzorce, pokusy, nebo fyzické poučky. Dítě k tomu nebude mít žádné předpoklady a těžko bude takové dítě někdy studovat obory týkající se chemie či fyziky nebo matematiky. Proč ztrácí čas nad předměty, které okamžitě po ukončení školy zapomene a nijak jich nevyužije? Naopak věci, ve kterých by se mohlo zdokonalovat a být v nich na výši se do hloubky neučí a ani tomu učitelé na základních školách nejsou často schopni.
Co nás však trápí nejvíce je absence skutečného vzdělávání a zvyšování finanční gramotnosti dětí, což je základní předpoklad jejich odpovědnosti k financím i k životu jako takovému. Proč se děti na základních či středních školách neučí co je to RPSN, co je půjčka, na co je dobré půjčku vzít a na co nikoliv? Jak řešit zadlužení či přechodný nedostatek finančních prostředků, jak šetřit. Jedna hodina týdně ve třídách od druhého stupně základní školy by přitom stačila na to, aby děti získaly představu problému financí a finančních produktů, aby se naučily být odpovědné k sobě i ke svému okolí. Bohužel jsou stále upřednostňovány znalosti, které v běžném životě děti nevyužijí, než ty čistě praktické věci se kterými se budou potkávat každý den.
DALŠÍ ZAJÍMAVÉ NÁZORY NAŠICH ČTENÁŘŮ V HYDE PARKU NALEZNETE ZDE!
