Čtenář reaguje na průzkum, dle kterého se jen 24 procentům lidí nelíbil způsob, jakým uctil prezident Zeman památku 17. listopadu. Proti tomu však stojí 29 procent občanů, kterým se naopak postup prezidenta líbil. 22 procent pak nedokáže problém posoudit a 25 procent občanů problém vůbec nezajímá. Lidé obecně mají z uprchlíků strach. Nejde přitom o samotné uprchlíky, ale o fakt, že mohou být mezi uprchlíky ukryti teroristé či jiní radikální islamisté a věc má i své ekonomické důsledky.
Komentář Jana Velše:
Celou dobu zde čteme historické komentáře a zprávy v televizi o tom, jak se prezident zachoval špatně, jak podporuje xenofobii a nenávist, protože pronesl projev u příležitosti 17. listopadu v přítomnosti lidí z Bloku proti islámu a ÚSVITU. Pan prezident tak zhanobil památku tohoto svátku a využil to ve prospěch svých politických cílů. A další kritika. A najednou čtu výzkum, že větší části občanů postoj pana prezidenta nevadí, nebo ho podporují a jen 24 procentům to vadí. Navíc kdyby průzkum zkoumal i to, jak lidi vnímají uprchlickou krizi, tak by ten výsledek byl, více jasnější. Vadí mi, že se zde kritizuje prezident, který představuje a upozorňuje na obavy lidí, které se mimochodem poslední dobou jasně prokazují, a je tak nevybíravě kritizovaný, aniž by se vnímalo to, co skutečně řekl.
Reakce naší redakce:
Uprchlickému problému jsme se zde už několikrát věnovali. Jedná se ale skutečně o aktuální problém, který bychom neměli pomíjet. Pokud jde o kritiku prezidenta, tak hlavním bodem kritiky byl fakt, že pan prezident pronesl svůj projev ve společnosti lidí, kteří skutečně propagují nenávist vůči uprchlíkům. Určitě se nemusí lidem současná uprchlická vlna i chování některých uprchlíků líbit, ale lze to kritizovat civilizovaným způsobem. Názory pana prezidenta jsou v této věci dlouhodobě známé a blíží se názorům ministra vnitra Chovance, nebo ministra financí Babiše. Nejedná se tedy o nějaký okrajový či extrémní názor. Jak jsme uvedli už dříve, problém uprchlíků není černobílý a ani bychom ho tak neměli vnímat. Vše má své přínosy i negativa. Problém však je, že Evropská unie v této věci dlouhodobě zaspala a neřešila příčiny problému, ale až jeho následky a to navíc poměrně nešťastným způsobem. Evropská unie měla dle našeho názoru investovat dostatečně velké prostředky pro zlepšení života a zázemí uprchlíků v Turecku či Jordánsku tak, aby tito lidé nebyli z důvodu jejich těžkých sociálních podmínek nuceni utíkat dále na západ. Zároveň měla unie vyvinout systém na příjem uprchlíků, kteří mohou mít pro ekonomiku členských zemí EU nějaký přínos. Tedy přilákat se měli lidé se znalostí jazyků, odborníci v různých oborech, které na pracovním trhu postrádáme, nebo lidi, kteří potřebují pomoc, kterou jim není možné poskytnout v prostředí utečeneckých táborů v zahraničí. V současné realitě zde máme statisíce uprchlíků, kteří se mohou zcela volně pohybovat po kterékoliv zemi EU a to bez jakékoliv reálné kontroly, což sebou nese právě i důsledek nebezpečí příchodu extrémistů.
