Nelze asi srovnávat tehdejší a dnešní poměry a celkový vývoj civilizace a lidského poznání. Faktem je, že původní Řím neměl žádné výhody ve smyslu bohatých nalezišť zlata a dalších surovin, přírodní bohatství, nebo štěstí na slabé sousedy. Řím byl projevem toho, jak efektivní vláda, precizní organizace a sparťanská poslušnost může dovést jeden národ k dominanci nad ostatními.
V době největšího rozmachu se Římská říše táhla od Španělska, Velké Británie, Francie, části Německa, Rakouska, Rumunska, pokrývala celé území Bulharska, Řecka, téměř celou severní Afriku, Turecko, Izrael a velkou část Sýrie. Římská říše tak měla nepřátele a konkurenci pouze v Barbarských státech na severu – Germáni, Slovani, Keltové, tak na především na východě, zejména Perskou říši. Jinak byla Římská říše po staletí garantem míru a práva ve většině Evropy a nositelem civilizace. Není tedy s podivem, že na území říše mocně rozkvétal obchod a investice. Extenzivně se rozvíjelo zemědělství a to především za účelem uživení rostoucího počtu obyvatel říše a především hlavního města Říma.
Už v této době se uplatňovaly ekonomické aktivity, které známé v různých modifikacích i z dnešní doby. Existovaly právnické osoby, podnikalo se, počítal se zisk, příjmy i náklady. Existoval i silný finanční sektor v podobě bohatých patricijských rodin, které na úrok půjčovali peníze podnikatelům či jiným občanům. Mocně si půjčovali i císaři říše, protože státní pokladna byla v době vlády mnoha císařů značně deficitní. Tedy stav, který známe i z dnešní doby. V době Římské říše už se také začaly objevovat první manufaktury, v nichž pracovali z většiny otroci. Otrok je sice někdo kdo je majetkem svého pána, ale stejně jako u mzdových nákladů zaměstnanců i u otroků museli podnikatelé počítat s náklady na jejich bydlení, stravu, případně vzdělávání a zaučení.
Jak fungoval obchod uvnitř říše, tak fungoval i ve směru do říše a z říše ven. Vývoz se uskutečňoval zejména ke spřáteleným či neutrálním barbarským kmenům na severu Evropy, nebo až na dálný východ. I dnes nacházejí archeologové zajímavé nálezy římských výrobků či peněz na odlehlých místech Evropě či Asie, které Římská říše nikdy neovládala.
Římská říše tak fungovala v tehdejších podmínkách a poměrech jako předchůdce dnešní Evropské unie. Garantovala volný obchod, jednotnou vládu s decentralizovanou mocí Římem dosazených vládců a správců a garantoval uplatňování práva ve všech ovládaných územích. To vše před více než 1600 lety a dávno před tím než Evropu ovládl středověk s celkovým hospodářským i kulturním úpadkem.
I toto zamyšlení do historie může ukazovat cestu a směr jak nahlížet na existenci Evropské unie, jako Římské říše starověku a co následovalo po jejím rozpadu.
