Tato banka má oproti svým konkurentům v oblasti „poplatkování“ jednu významnou nevýhodu – vstoupila na náš trh jako první tzv. bezpoplatková banka a tudíž jakékoliv pohyby cen služeb směrem nahoru vnímají její klienti citlivěji než u ostatních finančních ústavů. Je to ale vyvážené, na bezpoplatkovosti postavila banka svou existenci a bylo by tedy nefér tento koncept opustit, respektive banka by ztratila konkurenční výhodu, pro kterou si ji klienti v minulých letech vybrali.
Před samotným rozborem změn si dovolíme dvě poznámky. Zaprvé jsme rádi, že nás banka vyslyšela a poplatkové změny koncipovala a přihlásila se tak k naší dlouhodobé filozofii, že co si klient může udělat a udělá sám (například v rámci internetbankingu), za to by neměl bance platit. Zadruhé se jasně ukazuje, že jak mBank, tak i ostatní banky svými změnami, reagují na evropskou regulaci mezibankovních poplatků za platbu kartou. Tuto regulaci jsme konzistentně kritizovali od samého počátku a jedním z hlavních argumentů bylo, že si banky a karetní asociace nahradí výpadek jiným způsobem, přičemž zároveň obchodníci o toto nesníží cenu zboží. Jinými slovy, rádoby bohulibé opatření politiků, se může obrátit proti klientům samotným. Na naše slova došlo.
A teď k samotným poplatkovým změnám. Banka zvýšila, ale zároveň sjednotila finanční limit, od kterého jsou transakce platební kartou bez poplatků a to na 1.500 korun. Takže pokud klient zaplatí kartou měsíčně více než 1.500 korun, neplatí měsíční poplatek 29 korun za vedení karty. Původní hranice byla 500 korun. A stejně tak, pokud klient vybere z bankomatu více než 1.500 korun, má takový výběr zdarma, pokud méně, zaplatí 29 korun (dříve 35 korun). Z našeho pohledu jde o zjednodušení podmínek, které jsou logické. Pokud má klient kartu, očekává se, že s ní bude disponovat. Překonat tak hranici patnácti set korun za kalendářní měsíc, by neměl být problém. Pokud kartu používat nechce, může ji zdarma zrušit. Platební karta není povinnou součástí běžného účtu. A to samé platí i o výběru z bankomatu. Přijde nám lepší a transparentnější, že výběry mohou být zdarma bez jakéhokoliv omezení ve smyslu frekvence (dříve první tři výběry), ale jen tehdy, když klient vybere přes určitou hranici (1.500 korun). Vybírat opakovaně z bankomatu několik stovek nedává smysl ani pro klienta, ani pro banku, které rostou náklady.
V sazebníku dále najdeme zvýšení dvou poplatků – poplatek 25 korun měsíčně za nastavení 100% inkasa u kreditní karty (dříve bez poplatku) a poplatek 40 korun za transakci prostřednictvím mLinky (dříve za 20 korun). Ano, je to nepopulární, ale u obou lze vysledovat elementární logiku, kterou se mBank zřejmě řídila. Pokud jde o poplatek za nastavení inkasa u kreditní karty, jde o sofistikovanou službu, která má klientovi ušetřit peníze a nervy. Takový druh poplatku jsme nikdy nekritizovali, navíc také proto, že má klient volbu – bezúročné období u své kreditní karty si může hlídat sám a zadarmo. Jde vlastně o poplatek za komfort a bezstarostnost. Pokud jde o zdražení mLinky, tam je banka evidentně vedena snahou přesměrovat klienty do prostředí internetbankingu nebo mobilbankingu. Je to jeden z těch poplatků, kde ctíme právo banky, aby svoje klienty nasměrovaly na jiné svoje kanály. Ve stejném duchu jsme před několika týdny komentovali zvýšení poplatku za papírový výpis u ČS – i zde má klient možnost používat elektronický výpis z účtu bez poplatku. Má tedy jasnou alternativu a o to jde. Obojímu, tedy jak papírovým výpisům, tak telefonnímu bankingu, zvoní, podle nás, umíráček.
Co nás nepotěšilo je zvýšení poplatku za SEPA platby a to jak odchozích, tak i příchozích a to ve výši 25 korun (dříve obojí zdarma). Ve srovnání s dalšími bankami to sice nedopadá pro mBank špatně a ve srovnání s ostatními nízkonákladovými jde o srovnatelnou výši (např. Air Bank – 25 korun, Fio – 20 korun kromě Slovenska), ale je škoda, že banka neodlišila při uplatnění poplatku odchozí od příchozí platby, jak to dělá například ZUNO bank.
Na druhé straně banka, k naší radosti, ruší poplatek za změnu PINu přes internetbanking (dříve 25 korun). Ano, tuto službu si typicky obsluhuje klient sám, není důvod za ní platit, pokud klient využívá bankou preferovaný kanál – internetbanking. Nemluvě už o bezpečnostním hledisku. Změnit PIN patří k obezřetnému jednání bankovního klienta. Z hlediska úspor je samozřejmě otázkou, jak často tento úkon klient udělá.
A pak v sazebníku najdeme pár drobnějších úprav. Napříště už bude bez poplatku jedna odchozí platba ze spořicích účtů eMax a eMax Plus jen na běžný účet v mBank. Banka bude nabízet již jen jeden balíček pro SMS notifikace pro 30 SMS (doteď existovaly tři balíčky) či snížila poplatek za výběr na přepážce bank (cash advance) z 35 korun na 29 korun.
Přes zvýšení několika poplatků hodnotíme cenové změny za spíše rozumné a logické (vyjma snad přijaté SEPA platby), což vzhledem k výpadkům poplatkových příjmů bank za platby kartou u obchodníka, nemusí být vždy samozřejmé. Některé služby mBank zlevňuje, což není až zas tak jednoduché u banky, která příliš poplatků v ceníku nemá. Celkově sazebník zpřehledňuje respektive sjednocuje výši poplatků (na 29 korun) a cenové hranice (na 1.500 korun). V součtu tak pro normálně fungujícího klienta (ani ne nějak příliš aktivního) dojde ke zlevnění. Samozřejmě i klient se musí naučit na změněné podmínky reagovat, pokud byl například zvyklý vybírat z bankomatu častěji drobné částky.
