V rámci rodinného rozpočtu doporučujeme zaznamenávat a třídit každou útratu, kterou rodina provede. Cílem je získat přehled o tom, za co rodina utrácí, jaká je struktura výdajů a kde jsou místa, kde lze ušetřit. Téměř v každé rodině se vyskytuje zhruba 10 až 30 % podíl výdajů, které vydáváme nehospodárně. A které to jsou? Pravidelné a automatizované platby, které jsou sice dost vysoké, ale my je už ani nevnímáme, protože odcházejí samy – elektřina, plyn, mobil, pojištění, nájem, internet, televize, bankovní služby. K sestavení rozpočtu a sledování výdajů pomáhají internetové aplikace a počítačové programy jako je excel, banky pak nabízejí v zásadě totéž v rámci internetbankingu. Jedna z bank poskytuje například službu Šanon, kam si klienti mohou nahrávat a uspořádávat platební doklady, složenky, faktury a poté je propojit s platbami, třídit či vyhledávat.
Nejvíce lze ušetřit za bydlení a energie
Průzkumy potvrzují, že největší část výdajů vydávají lidé za bydlení a energie – 21 %, a za jídlo a nápoje, včetně tabáku – bezmála 23 %. Právě v těchto položkách jsou velké rezervy k úsporám. Používat je vhodné úsporné spotřebiče, které navíc nenecháváme v pohotovostním režimu. Šetřit lze efektivně také na vodě, zejména snížením průtoku vody v kohoutcích, neplýtváním při hygieně. Až tisíce korun ročně lze také ušetři změnou dodavatele elektřiny nebo plynu.
Stovky korun ušetří refinancování
Stovky korun měsíčně ale můžeme ušetřit i na finančních službách jako jsou úvěry, účty či pojistné. Neplatíme zbytečně drahé pojištění? Neplatíme zbytečně vysoké úroky a poplatky na svém úvěru? Neplatíme zbytečné poplatky za svůj běžný účet? Máme peníze uložené na nejlépe úročeném spořicím účtu? Vše zjistíme rychle v internetových porovnávačích, které nám během pár vteřin porovnají nabídky různých poskytovatelů na trhu. Například v případě refinancování půjčky lze ušetřit lehce 4 % na ročních úrocích, tedy u statisícové půjčky se může jednat o úsporu několik set korun měsíčně. V případě poplatků za vedení a používání bankovních účtů lze ušetřit i 150 korun za jeden bankovní účet.
PŘÍBĚH OBYČEJNÉHO ČLOVĚKA:
Petr a Alena jsou manželé. V minulosti přišel kvůli úrazu Petr o příjmy ze zaměstnání a rodina byla nucena si na nájem v bytě 3+1, kde žila se dvěma dětmi, půjčit. Vyřešila to přitom nejhorším možným způsobem. První tři nájmy hradili výběrem z kreditní karty, kterou si Petr pořídil ještě v době, kdy standardně pracoval. Ani po třech měsících ovšem nebyl Petr schopen nastoupit zpět do zaměstnání a musel se dále léčit. Alena, která byla s dětmi doma na mateřské dovolené, nebyla schopna sama nájem utáhnout a logicky v té chvíli upřednostňovala nezbytné životní výdaje, jako jídlo pro rodinu, oblečení pro děti a úhradu energií. U úvěru z kreditní karty se přitom hromadil a navyšoval dluh. Banka limit na kreditce zvýšit nechtěla a žádný další úvěr Petrovi a Aleně už neposkytla, a tak se obrátili na internetovou aplikaci a požádali si o mikropůjčku ve výši několika tisíc korun. Další nájem sice uhradili, ale na příští měsíc už opět nic nezbylo. Z minulosti přitom rodina navíc splácí z omezených příjmů Petra z dávek nemocenské a z mateřské Aleny splátku na auto, které si na úvěr pořídili.
Článek můžete dočíst v dnešních Lidových novinách v rámci velkého Kurzu rodinných financí. Lidové noviny si koupíte v trafice nebo v digitální čtečce zde: www.lidovenoviny.cz
