Pokud tedy počínaje dnešním dnem, tedy 1. listopadu 2016 podáváte návrh na vklad do katastru nemovitostí k pořizovanému domu, bytu nebo pozemku, pak vězte, že daň z nabytí nemovitosti zaplatí už kupující. Kupující je také povinen podat k místně příslušnému finančnímu úřadu daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí.
Smluvní strany si tak při koupi nemovitosti nemohou sjednat kdo bude poplatníkem této daně, jako tomu bylo dosud. Povinně už tak bude platit daň pouze a výlučně kupující. Tato úprava tak do celého systému vnáší podstatné zjednodušení. Spolu s povinností platby daně ze strany kupující se také ruší značně nepopulární a kontroverzní ručitelství druhé smluvní strany za splnění daňové povinnosti příslušného poplatníka. Dosud totiž platilo, že pokud svou povinnost nesplnil například prodávající, musel tuto daň jako ručitel zaplatit kupující. To vedlo v praxi k mnoha problémům v případě zajištění této povinnosti v rámci uzavíraných smluv. Nově už tak nebude nutné, aby se platby daně z nabytí nemovitosti zajišťovali úschovou částky daně například u advokáta, notáře, nebo u banky.
Na kupující se ale naopak přesunuje velmi finančně náročná daňová povinnost. Kromě již výrazně rostoucích cen za pořízení nemovitosti uhradí kupující také další 4 procenta přímo na dani. V praxi tak nemovitosti o tato čtyři procenta zdraží. Nelze totiž předpokládat, že v době rekordně levných hypoték a nedostatku nemovitostí na trhu, budou prodávající o tuto částku své nemovitosti zlevňovat.
Kupující si tak musí dávat nově pozor na to, aby včas podali daňové přiznání a celou částku daně řádně a včas uhradili. Povinnost pro podání daňového přiznání a úhradu daně je nutné splnit nejpozději do posledního dne třetího měsíce následujícího po dni, kdy byl proveden vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí.
Pro stát bude změna úpravy daně z nabytí nemovitých věcí znamenat především výrazně zjednodušení administrativy a vyšší výnos z této daně z důvodu úbytku daňových nedoplatků.
