Mzdy v České republice rekordně rostly
Průměrná hrubá měsíční mzda se v České republice ve třetím čtvrtletí zvýšila o 4,5 procenta na 27 220 korun. Po odečtení inflace činí nárůst mezd 4 procenta. V eurovém vyjádření se průměrný plat dostal na rovných tisíc euro. Nejčastější mzda, tedy mediánová mzda, která lépe zobrazuje skutečné platy zaměstnanců, činí výrazně méně 23 527 korun a zvýšila se o 5,1 procenta. Osmdesát procent zaměstnanců pak v České republice pobírá mzdu mezi 11 000 a 43 000 korunami. Velký vliv na zvýšení mediánové mzdy mělo a má postupné poměrně výrazné zvyšování minimální mzdy, která se zvyšuje o téměř deset procent a zespodu tak tlačí i na další mzdy nízko placených a méně kvalifikovaných zaměstnanců. I když se tyto výsledky zdají jako výrazně dobré a nadprůměrné spokojení být určitě nemůžeme. I při takto vysokém a nadstandardním růstu se dále zvyšují mzdové rozdíly mezi Českou republikou a našimi západními sousedy, tedy Rakouskem a Německem.
Růst mezd nestačí na dohánění našich sousedů
Pokud totiž růst mezd činí například 4,5 procenta, jako tomu byl u nás ve třetím čtvrtletí, tak to neznamená, že při stejném procentním růstu se zvyšují platy stejně u nás jako v zahraničí. Může za to úplně jiná základna, z které se růst mezd vypočítává. Pokud tedy Rakouskému zaměstnanci zvýšíme mzdu například o 2 procenta z jeho průměrné mzdy v přepočtu 80 000 korun, pak je tento nárůst výrazně vyšší a činní 1 600 korun, zatímco až dvojnásobně vyšší procentní růst mezd v ČR 4,5 procenta ze základny pouhých 26 000 korun, představuje nárůst pouze 1 170 korun. To je o 430 korun méně, než v případě méně než polovičního procentního nárůstu mezd v Rakousku nebo Německu. Rozdíly v úrovni mezd se tedy nejen nezvyšují, ale dokonce se zvyšují. A zatím žádný vládní ani stranický program tuto situaci neřeší a neukazuje východisko z této situace.
Nárůst by musel být téměř dvojnásobný. Jinak sousedy nikdy nedoženeme
Aby se konečně začaly naše mzdy přibližovat úrovni té Německé nebo Rakouské, musel by nárůst mezd dosáhnout minimálně 7-8 procent ročně a to dlouhodobě. Za takové situace by pak skutečně mohlo docházet ke snižování mzdových rozdílů. Nicméně i za takové situace by trvalo desítky let, než bychom mzdovou úroveň našich sousedů nakonec zcela dohnali a to se jeví v současné situaci velmi nepravděpodobné. K dohánění úrovně západních mezd také může v budoucnu pomoci zhodnocování koruny oproti Euru. Jen nárůst hodnoty na předintervenční úroveň by snížil rozdíl mezd o 10 procent.
KALKULÁTOR BANKOVNÍCH POPLATKŮ NALEZNETE A VYZKOUŠÍTE ZDE!
