Podle ČSSD by měly banky platit kromě samotné daně z příjmu právnických osob i speciální daň, která by zdaňovala aktiva banky. Daňová sazba by měla být progresivní od 0,05 procenta až po 0,3 procenta. Daň by měla vynést dle odhadu 11 miliard korun ročně.
Nové zdanění kritizuje i náš server Bankovní poplatky. Zvýšení daní se totiž skrytě projeví v jiných cenách a poplatcích bank a vše nakonec uhradí klient.
„Tento otřepaný nápad na sektorovou daň vůči bankám, jako nejbohatším společnostem, se opět vrací jako bumerang. V lidech má vyvolat pocit, že stát, respektive politici umějí zatočit i s těmi velkými, nicméně ve výsledku náklady ponesou ti malí, tedy bankovní klienti. Tam, kde funguje trh a konkurence, vnese takové opatření až kartelové jednání – banky budou mít motivaci se domlouvat, jak na nastalou situaci reagovat. Je to stejně hloupé a populistické, jakkoliv to slovo nerad používám, jako cenová regulace. Náklady se přesunou vůči klientům do méně viditelného prostředí a jede se dál. O potenciálním zhoršení úvěrových podmínek ani nemluvě. A to hovořím, jako letitý kritik poplatkové politiky našich bank,“ vysvětluje Patrik Nacher, bojovník proti bankovním poplatkům a majitel serveru Bankovní poplatky.
Někteří zástupci bank se odmítli k problému vyjádřit s tím, že politické návrhy nekomentují. Nicméně i banky, které se vyjádřily návrh silně kritizují. Kritika se objevuje jak z řad velkých bank, tak i z řad bank nízkonákladových. Bankovní daň naruší stabilní bankovní systém v České republice a zbytečně zatíží nejen banky, ale i jejich klienty.
“Bankovnictví prochází obtížným obdobím, protože kvůli nízkým úrokovým sazbám obtížně zhodnocuje peníze, které si klienti ukládají. Regulace je pojmem, který už v bankách prakticky zdomácněl a zavedení sektorové daně by k rozvoji finančního sektoru rozhodně nepřispělo”, říká Petr Plocek, tiskový mluvčí UniCredit Bank.
„Jakékoliv zavedení sektorové daně postrádá logiku, je diskriminační a především snižuje atraktivitu daného sektoru pro budoucí investice“, říká Igor Vida, generální ředitel Raiffeisenbank.
„Záměrem je zřejmě postihnout velké banky s velkými zisky a velkými odvody dividend do zahraničí. Ve skutečnosti by to ale mělo mnohem větší dopad na malé nízkonákladové banky, pro které by mohl být návrh až likvidační. Podstatná část nízkonákladových bank, kterým se podařilo rozhýbat tuzemské bankovní vody a nabrat přes dva miliony klientů, je v českých rukách, takže u nich nedochází k odlivu zisku do zahraničí. Máme české vlastníky, platíme daně v České republice a tím se podílíme na financování veřejných služeb. Takže výsledný efekt by mohl být opačný, než je zamýšleno. Velmi pravděpodobně by došlo k omezení konkurence, velkým bankám by se odstranily z cesty progresivní malé banky a téměř jistě by náklady spojené s touto daní byly přeneseny na samotné klienty bank,“ komentuje návrh Zdeněk Kovář, tiskový mluvčí Fio banky.
Proti bankovní dani se vyslovila i Expobank CZ.
„Zvyšovaní daňového zatíženi korporací, a zejména pak zavádění sektorových daní, nepovažuji za efektivní způsob zvyšování výkonnosti české ekonomiky ani blahobytu českého obyvatelstva.Uvalení sektorové daně izolovaně na bankovní sektor postrádá obhajitelnou logiku. Navíc zavedení bankovní daně v jiných zemích EU má rozporuplné výsledky, takže se nedomnívám, že jde o krok správným směrem,“ říká Miroslav Kohout, člen představenstva Expobank CZ.
„Úvahy o možném zavedení sektorové daně se často pouze zjednodušeně omezují na to, jaké dodatečné příjmy do rozpočtu by stát získal. Navíc se vztahují pouze na bankovní sektor, přestože banky se řadí mezi nejvýznamnější plátce daní a také zaměstnavatele v Česku. Je však potřeba brát v úvahu celkový dopad sektorových daní, tedy i negativa, která by takové opatření přineslo.
Zavádění nesystémových daní poškozuje stabilitu podnikatelského prostředí a rovnost podmínek pro podnikání, které jsou zásadním kritériem pro investorskou veřejnost. Musíme se spíše zabývat tím, jak podporovat firmy a investory, aby umisťovali peníze právě do Česka.
Banky jsou jedním ze základních pilířů ekonomiky. Dodatečné zdanění by snížilo zisk použitelný pro investice do dalšího rozvoje. Banky navíc v současnosti čelí nové vlně regulací, které je nutí posilovat vlastní kapitál a odvádět prostředky do speciálních fondů. Z toho vyplývá, že další odliv kapitálu v důsledku vyššího zdanění sníží schopnost bank úvěrovat domácnosti a firmy. Řádově by se mohlo jednat až o 250 miliard korun zmařených úvěrů. Jejich nečerpání by mělo negativní dopad například i na schopnost firemního sektoru čerpat evropské dotace a potažmo by vedlo ke snížení výkonu celé ekonomiky. To s sebou nese i ztrátu desítek tisíc pracovních míst.
Názorné příklady negativních dopadů bankovní daně vidíme v současné době například v Maďarsku, kde od ní postupně ustupují, nebo sousedním Polsku,“ vysvětluje Kristýna Dolínek Havligerová, tisková mluvčí České spořitelny.
