Ceny nemovitostí rostou i dvouciferným tempem, zatímco obecná inflace jen mírně překračuje 2 procenta ročně. Ceny nemovitostí v hlavním městě, či některých krajských městech se blíží cenám v jiných bohatých západních metropolích. A zdražování stále nekončí. Každá mince má ale dvě strany o čemž svědčí i následující komentář čtenáře.
Komentář Laos455:
Je dobře, že se konečně začalo něco dělat s hypotékama. Vždyť na hypotéku dosáhl skoro každý a hlavní starostí bank je jen aby přitáhli co nejvíc klientů za každou cenu. Jaký má smysl dávat obrovské množství peněz na hypotéky a rozpučovat je, když za ně není pořádně na trhu co koupit? To pak vede k nárůstu cen a můžou za to hlavně banky. Banky pak dosáhnou zisku, což je skvělé, ale zisk končí v kapsách jejich majitelů v zahraničí. Takže i obrovskými cenami nemovitostí lidé financují bohatnutí zahraničních finančních korporací a matek bank. I proto musím ČNB pochválit, že se konečně vložila do problému a začala ho rázně řešit. Tedy už teď zpřísněním hypoték a limitu půjček. Chtělo by v tom ale pokračovat. Protože jinak se můžeme dožít doby, kdy v chudém Česku budeme mít ceny bytů v hlavním městě dražší než třeba v mnohonásobně bohatším Londýně. Nevím, jestli se nad tím už někdy banky vůbec zamyslely. Připadá mi, že naopak jim vyhovuje současný stav a nekonečný růst cen bytů.
Reakce našeho serveru:
Souhlasíme určitě s Vaším hodnocením i analýzou důvodů nárůstu cena na trhu. Přesto si nejsme tak úplně jistí, že regulace je tím nejlepším řešením. Naopak bychom se zaměřili na vyzvednutí odpovědnosti bank jako takových a oživili filosofii odpovědnosti bank ke svým klientům. I to by jim umožnilo v rámci autoregulace, aby začaly s regulací vlastní, která by lépe odpovídala trhu i charakteru a velikosti každé z bank. Pokud by se o této věci rozpoutala celonárodní debata, objevovaly se informace v médiích, konaly se konference k této problematice, musela by každá z bank na tento stav sama nějakým způsobem reagovat a věříme, že by ta reakce byla ve smyslu nějakého zpřísnění poskytování hypoték každou z konkrétních bank. Takové řešení by mnohem lépe odpovídalo principům volného trhu i odpovědnosti bank a jejich klientů. Stát by tu pak nebyl jen jako regulátor a postihovatel, ale jako moderátor a autorita, která pojmenovává problémy a navrhuje jejich řešení.
DALŠÍ ZAJÍMAVÉ KOMENTÁŘE NAŠICH ČTENÁŘŮ A NÁZORY NAŠÍ REDAKCE NALEZNETE ZDE!
