Komora a unie proto dnes požádaly o zmírnění guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, ministra financí Ivana Pilného a ředitele Finančně analytického úřadu (FAÚ) Libora Kazdu. „Nemáme ve zvyku sdělovat prostřednictvím médií informace, které jsou reakcí na dopis určený panu guvernérovi. Předpokládám ale, že relevantní podněty týkající se naší gesce budou naše odborné útvary analyzovat,“ sdělil na dotaz ČTK mluvčí centrální banky. Vyjádření MF ČTK shání. Komora upozornila, že podle nového zákona například i při úložce několika set korun do penzijního spoření musí od letoška každý klient uvést zdroj svého příjmu a jeho poradce musí vyhodnotit, zda nevykazuje znaky neobvyklé nervozity či zda se nevyskytuje na mezinárodním sankčním seznamu. Firmy musí také v pravidelných intervalech prověřovat své zákazníky. Tyto povinnosti přitom podle komory zákon ukládá i finančním institucím, jejichž produkty finanční poradci a FinTech startupy sjednávají.
„Je to názorný příklad duplicity v regulaci podnikatelských subjektů. Chceme-li skutečně vytvořit prostor pro revoluční finanční modely na bázi FinTech v souladu s dlouhodobým záměrem Evropské komise, pravidla v oblasti praní špinavých peněz se musí změnit,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Komora a unie tak požadují ukončit zdvojené povinnosti kontroly klienta nebo konec pravidelného lustrování klientů, protože finanční poradci nemají přehled o transakcích na klientově účtu, jako banky či pojišťovny. Dále požadují, aby sestavování každoroční zprávy o hodnocení rizik musely firmy povinně dělat pouze v případě, že poradci či Fintech aplikace sbírají o klientovi data nad rámec smluv pro finanční instituce. Dalším požadavkem je, aby dohled nad plněním povinností mohl v menší firmě vykonávat i jiný stávající zaměstnanec, případně u nejmenších společností sám jednatel. Podle komory a unie je navíc kontrola zejména ze strany České národní banky často zaměřena velmi formalisticky a pomíjí skutečnou úroveň rizik v činnosti finančních poradců a Fintech aplikací.
