Současný preziden Miloš Zeman získal 38,56 procenta hlasů. Na druhém místě Jiří Drahoš pak získal 26,60 procenta hlasů. S odstupem třetí v pořadí Pavel Fischer získal 10,23 procenta hlasů.
Takové výsledky však pro druhé kolo prezidentských voleb znamená velký otazník. Rozdíl mezi prvním místem a druhým místem není tak velký, aby dával prezidentu Zemanovi jistotu úspěch v druhém kole prezidentských voleb. Naopak Jiří Drahoš má mnohem větší potenciál a také jeho kampaň se i v důsledku zapojení neúspěšných kandidátů, kteří ho s výjimkou jednoho kandidáta podpořili, výrazně zintenzivní.
Jiří Drahoš má také větší potenciál sběru protestních hlasů a hlasů pro změnu. Tomuto tlaku nebude moci prezident Zeman výrazněji čelit. Poměrně vyhraněný a konfrontační styl totiž odvrátil od volby prezidenta Zemana i voliče, kteří by za jiných okolností podpořili názory prezidenta v oblasti upchlíků či uprchlických kvót a bezpečnosti jako takové. Dá se říci, že problematických a konfrontačních událostí se v souvislosti s chováním a jednáním prezidenta v jeho funkčním období nakumulovalo tolik, že ztratil výhodu dosavadního zastávání své prezidentské funkce.
I v České republice se tak objevuje Slovenský scénář, kdy tradičního politika, velmi podobného prezidntu Zemanovi, Roberta Fica porazil nestranický, nezávislý a neonfrontační kandidát Kiska. Predikujeme, že právě tento efekt se projeví i ve druhém kole prezidentských voleb a vítězem se stane Jiří Drahoš.
