Schodek státního rozpočtu klesne příští rok proti letošnímu roku o 22 miliard korun. Bude také splňovat tzv. Maastrichtská kritéria, která požadují schodek rozpočtu pod 3 procenta hrubého domácího produktu. I přesto se jedná o schodek poměrně vysoký.
Růst ekonomiky má totiž příští rok činit 2,7 procenta, čemuž odpovídá i nárůst příjmů a není tak podle ekonomů důvod, aby schodek státního rozpočtu odpovídal spíše krizovým létům. V době pandemie se navíc schodky blížily půl bilonové hranici a je třeba začít tyto nahromaděné dluhy postupně splácet. To se však vytvářením dalších schodků neděje.
Pozitivní může být zaměření rozpočtu na vyšší investice do dopravní infrastruktury, které se zvýší o více než třetinu. Je jistě nutné dostavět dálniční síť a zásadně modernizovat tu železniční.
Bohužel s volbami v příštím roce se zásadní konsolidace rozpočtu výrazně posune, pokud bude realizována vůbec.
