Rok 2025. Na jedné straně naděje, na druhé straně volební rok a ztracené příležitosti. Změny, které po prvním lednu přijdou jsou spíše parametrické a neznamenají zásadní změny v naší ekonomice. Jsou to zejména:
- dotažení změn v důchodovém systému (existuje spor jestli jde o skutečnou důchodovou reformu, nebo několik parametrických úprav.)
- snížení nezabavitelného minima pro dlužníky v exekuci nebo insolvenci, na poslední chvíli schválené vládou.
- mírné zvýšení reálných mezd, které budou růst rychleji než inflace.
- zvýšení minimálních odvodů pro OSVČ.
- růst minimální mzdy o 1100 korun na 20800 korun českých.
- Česká pošta začíná přijímat elektronické doklady.
- zvýšení cen dálničních známek o 140 korun na 2440 korun českých.
Změny v roce 2025 tak nejsou nijak zásadní. Důvodem může být i skutečnost, že se jedná o volební rok, který může zásadním způsobem zamíchat kartami budoucího vládnutí a vlivu. Ačkoliv hlavní cíl snažení a nejvíce investic vlády směřuje do dobudování infrastruktury, tedy dálnic a železnic, a udržení schodku veřejných financí pod 2 procenta HDP, neřeší to hlavní.
Abychom mohli vůbec někdy dosáhnout platů jako v Německu musí dojít k obrovskému přesunu a změnám v oblasti vzdělávání. A právě vzdělání je jednou z nejdůležitějších hodnot kam mají směřovat masivní investice a to i na úkor budoucích vyšších schodků. Investice do vzdělání už svou podstatou odůvodňují skutečnost, že je budeme financovat střdnědobě z vyšších schodků státního rozpočtu. Důvodem je skutečnost, že schodky investujeme skutečně do nejmladších generací, které sice budou v budoucnu schodek splácet, ale zároveň z něj také budou nejvíce profitovat větším rozsahem a kvalitou vzdělání, a tedy i vyššími příjmy.
Tento rest, který vláda trestuhodně opomněla, dále odkládá skutečnou zásadní změnu naší ekonomiky a dosažení vyšší přidané hodnoty v důsledku skokového zvýšení kvality a rozsahu vzdělání.
