Zájem o zlato roste
Jednou z nejoblíbenějších komodit, kterou Češi rádi nakupují, je zlato. Výhodou zlata je jeho snadná skladovatelnost. Investici máme doma v reálné podobě, kterou mohou být například zlaté cihličky, slitky nebo zlaté mince. Největší tuzemská společnost zabývající se investicemi do zlata a stříbra, prodala jen za první pololetí letošního roku 422 kilogramů zlata a 2934 kilogramů stříbra. To představuje nárůst o 60 % proti předchozímu roku. Jen za prvních šest měsíců roku 2025 vzrostla cena zlata o 40 procent na více než 3.700 dolarů za trojskou unci.
Jak se investuje do komodit
Investovat do komodit můžeme buď přímým nákupem, kdy od prodejce nakoupíme požadovanou komoditu. Další možností je investice prostřednictvím příslušného fondu, nebo futures kontraktů. Investice prostřednictvím fondu znamená zakoupení podílu v tomto fondu, kdy je investorovi připisován také podíl na příslušných výnosech tohoto fondu. V případě futures kontraktů se jedná o dohodu na dodání a odběru sjednaného množství komodity za pevně stanovenou cenu, která bude dodána k budoucímu datu. Futures kontrakty jsou na rozdíl od přímých investic, nebo investic prostřednictvím fondů výrazně rizikovější. Většinu investic do komodit je dnes možné realizovat a zařídit přímo od počítače. Stejně jako při investování do akcií i v případě obchodů s komoditami nakoupíme nebo prodáváme prostřednictvím účtu v příslušné investiční aplikaci.
Něco zprostředkovaně a něco ve skutečnosti
Pokud tedy investujeme například do ropy nebo do kávy, pak tyto komodity nekupujeme přímo. Nemusíme tedy skladovat na dvoře barely s ropou nebo žoky s kávou. Tyto komodity svou investicí nakupujeme zprostředkovaně, pomocí podílů. Naopak komodity jako zlato, stříbro nebo diamanty, pořizujeme přímo v hmotné podobě v podobě zlatých cihliček, slitků či mincí nebo v jednotlivých kusech drahého kamene. Takže pozor. Není všechno zlato, co se třpytí. A to doslova. Kupovat cenné papíry nebo dluhopisy, kde podkladové aktivum je zlato je zcela něco jiného, než koupit skutečný zlatý slitek. Nakupování zlatých chimér opravdu nedoporučujeme.
Cena komodit se stanovuje nejčastěji na burze. Burza vygeneruje výslednou cenu, která se v průběhu času mění na základě nabídky a poptávky. Platí, že když roste poptávka nebo klesá nabídka, cena stoupá. Pokud poptávka klesá, nebo je dostatečné množství komodity na trhu, cena klesá. Fakticky se s tímto vývojem setkává většina z nás při nákupu benzínu nebo nafty. Její cena u čerpacích stanic do značné míry kopíruje vývoj ceny suroviny, tedy ropy na světových burzách.
Komoditou jsou i hodinky. Stojí i miliony korun
Komoditou nemusí být jen drahé kovy, ropa nebo obilí, ale například i hodinky. Trh hodinek je poměrně rozsáhlý a jejich cena se může pohybovat na úrovni statisíců až milionů korun. V roce 2015 se prodaly hodinky za rekordní cenu 7,3 milionu švýcarských franků, tedy více než 174 milionů korun. To je cifra nejdražších hodinek na světě.
KAZUISTIKA:
Pan Ivan dostal skvělý typ. Dle doporučení, které našel na internetu, si mohl zakoupit přímo z Jihoafrické republiky, samozřejmě za výhodnou cenu, diamanty, jejichž hodnota už delší dobu rostla. Pan Ivan je od mládí dobrodruh a nic riskantního mu není cizí. Rozhodl se proto doporučení vyslechnout a prostřednictvím zahraniční zprostředkovatelské agentury diamanty zakoupit. Vyzvednout si měl zásilku na letišti, kde mu diamanty měl zástupce zprostředkovatelské agentury předat. Pan Ivan zaplatil na určený účet dohodnutou částku a pak čekal, kdy diamanty dorazí na Pražské letiště. K investici ho mimo jiné motivovaly četné pozitivní reference, které si na internetu dohledal. Tak se vlastně ujišťoval, jestli nejde o podvod. Všechny sice byly cizojazyčné, ale pan Ivan jim důvěřoval. Našel je totiž na několika nezávislých serverech. Po dvou týdnech skutečně dostal pan Ivan informaci o doručení zásilky na místo zprostředkovatele. Diamanty si Ivan vyzvedl a doma otevřel zapečetěný balíček. Našel tam nádherné kameny. Těmito kameny se pan Ivan pochlubil svému známému zlatníkovi, který mu ovšem okamžitě sdělil, že se rozhodně o diamanty nejedná, ale jde o výrazně levnější cenné kameny. Ivan si teprve nyní naplno uvědomil svou chybu i svůj riskantní postup, a podal trestní oznámení na policii. Policie sice sepsala protokol, ale po devíti měsících věc odložila. Požádala pouze o spolupráci policii v Jihoafrické republice, která ani v dalším období nic nezjistila. Nebylo tak ani prokázáno, že pachatelé na území Jihoafrické republiky skutečně působili, nebo se jednalo pouze o zavádějící informace. Zprostředkovatel, který na letišti zásilku předával, vypověděl, že balíček pouze převzal od Jihoafrického doručovatele, ale o jeho původu či charakteru vůbec nic nevěděl. Pan Ivan tak definitivně přišel o stovky tisíc korun, které vynaložil na podvodný obchod s diamanty.
Co z toho plyne? Jakékoliv investování vyšších částek do nevšedních, atypických či specializovaných komodit, je velmi riskantní. Nezkušený investor se vystavuje nebezpečí, že se stane obětí podvodu. Nelze investovat do produktu, kterému vůbec nerozumíme. Nemělo by se platit dopředu za komoditu, která je údajně z druhé straně planety.
DOBRÁ RADA:
Pozor na páku
Ne, opravdu nevarujeme před soutěžní disciplínou silných mužů, nýbrž před neuváženým využíváním principu finančního pákového efektu. Někdy se také setkáváme s anglickým termínem leverage. Jde o použití malého objemu vlastních prostředků na financování investice, které jsou doplněné významně větším objemem cizího kapitálu. Tato praxe sice může maximalizovat zisk, což se vždy klientům zdůrazňuje, logicky ale také i ztrátu, o čemž se cudně mlčí. Někdy může klient přijít o všechno. Stává se to v momentě, kdy aktuální pokles ceny je vyšší, než je množství vlastních investovaných prostředků. Pro běžné investory to není vhodný nástroj. Pokud nějaká komodita dlouhodobě roste, má zřejmě velkou část růstového potenciálu za sebou a tak může následovat velký pád. Nekonečný růst neexistuje.
CITÁT DNE:
Peter Altenberg: Tři druhy lidí nemají peníze – chudí, rozhazovační a lakomci
GRAF:
Kolik tun zlata drží vybrané země:
STÁT Množství v tunách Procento z devizových rezerv
USA 8 133,5 74,1%
Německo 3 383,4 67, 8%
Itálie 2 451,8 66, 9%
Francie 2 435,4 64,8%
Rusko 1 238,3 13,3%
Čína 1 054,1 1,1%
Rakousko 280,0 45,1%
Polsko 102,9 4,0%
