Do roku 2016 – pokuty i desítky tisíc korun
Do roku 2015 měly banky velkou volnost v uplatnění sankcí za předčasné splacení hypotéky. Klient tak musel své bance často zaplatit náhradu veškerých úroků, které zbývaly do konce fixace. Předčasné splacení se tak klientům v mnoha případech vůbec nevyplatilo. V extrémních případech klienti měli platit i více než 100 tisíc korun.
Tuto praxi ukončil až zákon o spotřebitelském úvěru k roku 2020.
Od roku 2016 – pouze účelně vynaložené náklady
Od roku 2016 si banky mohly pro případ předčasného splacení uplatňovat pouze odůvodněné náklady na předčasné splacení hypotéky. Dle uplatňované praxe se účelně vynaloženými náklady rozuměly zejména administrativní náklady banky. Reálně tak sankce za předčasné splacení činila nejčastěji částku 4.000 korun. U jednotlivých bank se tato částka lišila, ale v zásadě nepřekračovala několik tisíc korun.
V praxi tak tato pravidla spustila módu v refinancování hypoték, a to i mimo konec fixace. Zároveň byly stanoveny případy, kdy klient pokutu neměl platit vůbec. Typicky se jednalo o případy vypořádání společného jmění manželů, prodeje nemovitosti, dědictví apod.
Současná pravidla – návrat k desetitisícovým pokutám
Za vlády premiéra Fialy se opět změnil směr. Kabinet tak více vyslyšel námitky bank a opět připustil výrazně vyšší sankce za předčasné splacení. Ty mají svá jasná pravidla. Banky tak mohou uplatnit sankci až 1 procent z předčasně splacené částky, maximálně však 50.000 korun. Pokud tedy předčasně splácíte 3 miliony, může banka uplatnit sankci 30.000 korun. Před třemi lety však banky v takovém případě mohly uplatnit například jen 4 až 6 tisíc korun.
