Účet s vedením zdarma nabízí na českém trhu řada bank. U některých z nich má ale slovo zdarma háček: vedení účtu je bez poplatku jen tehdy, když klient účet aktivně používá. Kdo podmínku v daném měsíci nesplní, zaplatí za vedení účtu měsíční poplatek. Na ceníku jedné banky je vidět, jak taková podmínka vypadá.
Co u „účtu zdarma“ podmiňuje nulové vedení
Vezměme ceník České spořitelny účinný od února 2026 jako příklad jedné banky. U jejího Plus účtu platí vedení zdarma jen při splnění podmínky aktivního využívání. Podle ceníku stačí, když klient v daném měsíci provede alespoň čtyři platby kartou u obchodníka nebo na internetu. Do počtu se započítají platby debetní i kreditní kartou vydanou k účtu.
Podmínka tedy nestojí na výši obratu ani na příchozí výplatě, ale na počtu kartových plateb. Čtyři platby za měsíc pokryje běžný nákup potravin nebo zaplacení účtenky v restauraci — jenže v měsíci, kdy klient platí hlavně hotově nebo je třeba na delší dovolené, se snadno nenaplní.
Kolik klient zaplatí, když podmínku nesplní
Ale pozor: pokud klient čtyři platby kartou za měsíc nestihne, vedení účtu zdarma nezůstane. Za vedení Plus účtu si banka v tomto ceníku účtuje sto korun měsíčně. Poplatek se přitom váže k celému měsíci, ne k jednotlivému dni.
Banka splnění podmínky vyhodnocuje až zpětně. „Plnění počtu plateb kartou vyhodnocujeme poslední den v měsíci,“ uvádí Česká spořitelna v cenových podmínkách Plus účtu. Započítá přitom kartové transakce, o kterých ví do 22.00 posledního dne v měsíci; platby provedené v posledních dvou hodinách měsíce už se zpravidla nezapočítají. Klient si tak musí počet plateb ohlídat sám a s rezervou.
Kdy se podmínka neuplatní
Z podmínky platí výjimky, opět podle téhož ceníku. Klienti, kterým je sedmdesát a více let, mají vedení Plus účtu zdarma za celý měsíc i bez čtyř plateb kartou. Bez poplatku zůstává také nově založený účet, a to v měsíci založení a v následujících dvou kalendářních měsících — banka tak dává nově příchozím čas si placení kartou navyknout.
Existuje i jednodušší cesta než podmínku plnit: zvolit účet, který ji nemá. Standard účet téže banky je podle ceníku veden zdarma bez ohledu na počet plateb kartou. Rozdíl mezi oběma účty tedy nedělá jen cena, ale i to, zda je nulové vedení na něčem podmíněné.
Proč nejde o skrytou podmínku
Háček není v utajení. Banka musí klientovi poplatky i podmínky spojené s platebním účtem sdělit předem ve standardizovaném dokumentu — takzvaném sdělení informací o poplatcích, kterému v zákoně o platebním styku odpovídá předsmluvní informace o úplatě. Jeho formulář přitom poskytovatel nesmí pozměnit, takže stejné položky najde klient u různých bank na srovnatelném místě.
Jednou ročně pak banka musí poslat výpis poplatků, tedy přehled o úplatě za poskytnuté služby, kde klient vidí, co za rok skutečně zaplatil. Aby šly nabídky porovnat, mají nejběžnější služby zákonem sjednocené názvy. Česká národní banka k tomu ve svém stanovisku uvádí: „Jednotné označení stanovené prováděcí vyhláškou ČNB nelze doplňovat ani měnit.“
Jak se poplatku vyhnout
Z ceníku plyne praktický návod. Kdo o podmínce ví, splní ji zpravidla bez námahy — čtyři platby kartou pokryje běžné placení během měsíce. Komu se to nehodí, může využít výjimku, nebo rovnou zvolit účet, jehož vedení není na počtu plateb závislé.
Zbytek je o pozornosti. Podmínka i poplatek jsou v ceníku i ve standardizovaném sdělení předem, roční výpis je shrne zpětně — přehlédnout je ovšem snadné. Konkrétní podmínky se navíc banku od banky liší, takže pravidlo z jednoho ceníku neplatí všude. Kdo si chce ohlídat, za jakých podmínek je u „účtu zdarma“ vedení skutečně bez poplatku, najde aktuální položky v ceníku své banky.
Fakta v kostce
- U některých bank je vedení „účtu zdarma“ podmíněné aktivním využíváním; příklad z ceníku České spořitelny (účinný od 1. 2. 2026): vedení Plus účtu je zdarma jen při alespoň čtyřech platbách kartou měsíčně, jinak 100 Kč měsíčně.
- Z podmínky platí výjimky: klienti 70+ a nově založené účty (měsíc založení a další dva měsíce); Standard účet téže banky je veden zdarma bez podmínky počtu plateb.
- Podmínku i poplatek musí banka zveřejnit předem ve sdělení informací o poplatcích (FID) a jednou ročně poslat výpis poplatků (SoF); názvy služeb mají zákonem sjednocené označení kvůli porovnatelnosti.
