Nová sazba tzv. sektorové daně, která se měla vztahovat na velké firmy podnikající v energetice či bankovnictví se měla zavést po vítězných volbách pro levicové strany a měla představovat až 30 procent. Pro banky by se tak daňové zatížení zvýšilo proti současnosti o 11 procent. O tuto částku by také vlastníci bank získali nižší částku na dividendách, tedy podílu na zisku.
Vláda sektorovou daň pro banky nepodpořila
Do vlády se však po volbách dostalo i středo-pravicové hnutí ANO, které zavedení sektorových daní spolu s Lidovci odmítá. Důvodem je, že banky by mohly zvýšení daně promítnout do vyšších úroků či poplatků a vyšší daně by tak v konečném důsledku zaplatili klienti těchto bank. Zavedení vyšší daně jen pro některé sektory ekonomiky by se také mohlo stát podnětem pro rozhodnutí Ústavního soudu, kdy by toto opatření mohlo být jako diskriminující zrušeno.
Daň z příjmů právnických osob je v ČR jednou z nejnižších v Evropě
Současná výše daně z příjmů právnických osob, pod kterou spadají i banky činí v současnosti 19 procent. Tato daň patří mezi nejnižší v Evropě. Banky tak mohou vyplácet svým vlastníkům výrazně vyšší dividendy, než by tomu bylo v jiných, okolních zemích, kde nejen že je sazba daně z příjmů vyšší, ale současně tam dosahují banky výrazně nižších marží a tedy i zisků. Ač tedy do velkých bank od jejich zahraničních vlastníků výrazné investice neproudí, projevuje se přiznivé prostředí pro rozvoj bankovnictví ve vzniku nových, z většiny nízkonákladových bank. Investice tak směřují především do projektů konkurujících současným, již zavedeným bankám.
Přednost dostala stabilita systému, před nahodilými změnami daní
Zvýšení sektorové daně mělo do rozpočtu přinést několik miliard korun. Rozhodně by se nejednalo o několik desítek miliard korun. Zvýšení cen pro klienty by skutečně hrozit mohlo. Nicméně se uplatnil přístup stabilního daňového prostředí, před nahodilými změnami, kterou by sektorová daň bez pochyby byla. Stabilní, byť nízká daň z příjmů právnických osob je pro státní rozpočet z dlouhodobějšího hlediska výhodnější, než nesystémové zvýšení sazby daně. Rozvoj investic v odvětví bankovnictví a rozsah nabídky služeb přinesou nakonec státnímu rozpočtu vyšší příjmy.
Vyšší daň pro banky je nereálná
Zavedení sektorové daně je navíc v současné chvíli nereálné a to i v dlouhodobějším horizontu. Jestliže její uplatnění odmítla levo – středová vláda stran ČSSD, ANO a Lidovců, pak je zřejmé, že tuto daň ještě výrazněji odmítnou pravicové strany, které jsou alternativou současného koaličního uspořádání. Banky se tak do budoucna nemusí zvyšování daní vůbec obávat a toto ani v budoucnu nehrozí. Na rozdíl od Maďarska, které vyšší daně pro banky zavedlo a bankovní sektor v této zemí není v dobré kondici, zůstane tržní a investiční prostředí bank v České republice velmi výhodné.
