Čtenářka se obává, aby částku, kterou vyzvedla před smrtí partnera ze společného účtu nemusela vracet dědicům. Toto nebezpečí však nehrozí. Pokud byla částka vyzvednuta ještě v době života partnera, a navíc byla v tomto případě použita na náklady společné domácnosti, pak nemají samozřejmě dědici na vrácení této částky žádný nárok.
Dotazy čtenáře:
Dobrý den,
dovolila bych si Vám poslat dotaz,který se netýká bankovních poplatků,ale jednání České spořitelny. V červenci 2013 jsme si založili s mým partnerem, se kterým jsem žila ve společné domácnosti 18 let, výherní vkladní knížku. Protože Česká spořitelna neumožňuje mít na účtech a ani na této knížce dva majitele, byl jako majitel zapsán můj partner a já jsem byla uvedena jako disponent s plnou mocí k výběru peněz. Bylo nám pracovnicí sděleno, že disponent má stejná práva jako majitel, pouze s tím rozdílem, že knížku nesmí zrušit. V listopadu jsem z knížky provedla na přání partnera výběr peněz. V prosinci můj partner nečekaně zemřel.
Do dědického řízení mě jeho dcery nezahrnuly. Nyní jsem se dozvěděla od jejich advokáta, že peníze vybrané z této knížky ještě za života mého partnera musím dědičkám vrátit. Obrátila jsem se na právníky, ale každý má na to jiný názor. Proto bych se ráda zeptala:
Je možné, aby Česká spořitelna hlásila advokátovi nebo notářce pohyby peněz ještě za života majitele vkladní knížky, když je na ní uvedena plná moc k výběrům pro další osobu? Existuje něco jako bankovní tajemství? Mají na toto pracovníci spořitelny právo?
Děkuji za odpověď a přeji hezký den.
Odpověď právníka:
Dobrý den,
pokud byla částka vyzvednuta ještě za života zřizovatele účtu, tedy Vašeho partnera, pak by neměl být problém. Protože tuto částku jste měli jednak v bance společně a jednak Vám ji mohl darovat. Pokud by byla vyzvednuta po jeho smrti, mohl by vzniknout problém, protože by se tím mohl krátit dědický podíl dědiců. V případě vyzvednuté částky ještě za života partnera jste ji mohla použít na úhradu nákladů společné domácnosti, na výživu či na cokoliv jiného, co souvisí se společnou domácností. V tomto případě tedy nemá, dle mého názoru, advokát pravdu a pokud výběr odůvodníte, tak ani v dané věci podle mne nevznikne žádný spor.
Pokud jde o sdělování informací, pak dané informace byly, odhaduji, sděleny nikoliv bankou advokátovi, ale bankou notáři, který řeší dědické řízení. Notář je tak v podstatě v pozici soudního komisaře a má stejná oprávnění, jaké by měl v této věci soud. Tudíž může žádat od bank i jiných institucí informace a ony jsou povinny mu je sdělit. Tyto informace se mohou samozřejmě týkat i případných transakcí, které by mohly mít dopad na dědické řízení i v případě, pokud byly realizovány ještě za života zůstavitele. Informaci tedy mohl advokát získat v rámci dědického řízení přímo od notáře. Je otázkou v jaké souvislosti mu byly sděleny, či zda je vyhledal přímo ve spisu. Dědici mají v podstatě právo k informacím týkajících se jejich zesnulého příbuzného a toto byl zřejmě tento případ.
Abych to tedy shrnul. Nic Vám v dané souvislosti, tedy s výběrem hotovosti před smrtí partnera, podle mě, nehrozí. Vycházím z informací, které jste nám sdělila.
S vřelým pozdravem
Další zajímavé dotazy a odpovědi naleznete v naší sekci VRBA ZDE!
